Napsali o nás

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici je s covidem hospitalizováno 118 pacientů (stav k 3.12.) a většina z nich je bohužel bez očkování. Sedmnáct lidí leží ve vážném stavu na oddělení ARO a JIP. „Tento stav se ale se však rychle mění. Je potřeba uvést, že jsme kvůli velkému množství covid pozitivních pacientů museli již řadu našich pracovišť upravit a přizpůsobit na covidová oddělení,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Petr Sulek. Další covidová lůžka má Thomayerova nemocnice například i na oddělení ARO.

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) se konala mikulášská nadílka. Tentokrát však přišli Mikuláš, čert a anděl potěšit hlavně dospělé, a to zdravotníky z tzv. první linie. Tváře TV Prima včele s Petrem Vágnerem, Karlem Voříškem a Klárou Doležalovou přijely udělat hlavně radost těm, kteří zažívají v poslední době velmi krušné chvíle a radostných dnů si příliš mnoho bohužel neužijí.

O tzv. postcovidovém syndromu neboli syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS) u malých dětí hovořila v pořadu Země v nouzi MUDr. Markéta Bloomfield, dětská imunoložka z Pediatrické kliniky 1. LF UK z Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN). Tématem pořadu byl život s koronavirem a současná sílící epidemie z pohledu několika dalších pozvaných odborníků.

Testovat neočkované pracovníky na nákazu covidem-19, jak nařídila vláda, nebude pro nemocnice v Praze problém, některé už k tomu dříve přistoupily. Testování se bude týkat asi desetiny až čtvrtiny zaměstnanců pražských nemocnic. Počet pacientů hospitalizovaných s covidem-19 se zvyšuje, k omezení neakutní péče však nemocnice v metropoli zatím nepřistupují. Na dotaz ČTK to uvedli mluvčí pražských nemocnic.

Sedmdesát procent případů rakoviny plic souvisí podle lékařů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Nemocí, o jejímž vzniku se často rozhoduje už v dětství, může v ČR trpět odhadem asi 700.000 lidí, léčí se však jen asi 250.000 pacientů. Zástupci České pneumologické a ftizeologické společnosti o tom informovali na tiskové konferenci. Předpoklady pro vznik CHOPN podle odborníků vznikají už v dětství, mohou být vrozené, způsobené kouřením matky v těhotenství nebo narozením jako nedonošené dítě. Plíce se vyvíjejí podle Koblížka do 25 let, mohou je ovlivnit i dětské nemoci, astma nebo obezita. Poprvé se CHOPN na plicních buňkách projeví kolem 30 let.

U lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) se může rozvinout rakovina plic, a to až pětkrát častěji ve srovnání se zdravou populací. Pneumologové varují, že asi 70 % zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s touto nemocí. Právě kvůli propojení obou nemocí a jejich záludnosti v tom, že se zpočátku téměř nijak neprojevují, chtějí plicní lékaři v rámci nového screeningu rakoviny plic sledovat i CHOPN.

Prodlužující se věk ruku v ruce s rostoucím výskytem civilizačních chorob jsou velkou výzvou nejen pro české zdravotnictví. Klíčem k udržitelnosti systému je hlavně prevence – v jejímž dodržování však u nás máme značné mezery. Situaci ještě zhoršil covid, kvůli němuž v loňském roce někteří nedorazili na preventivní prohlídky, což se odrazilo i na nižším počtu nově diagnostikovaných s rakovinou. A platí to i o rakovině prostaty, která je u mužů vůbec nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Na důležitost prevence upozorňuje právě startující osvětová akce Movember.

Lék na covid, který zachraňuje lidské životy. I tak by se daly popsat monoklonální protilátky, které jsou v boji proti koronaviru určené především pro rizikové skupiny. Na vysoké účinnosti monoklonálních protilátek panuje shoda v odborných kruzích po celém světě. Například americký imunolog Anthony Fauci poznamenal, že lék může snížit riziko hospitalizace nebo úmrtí na covid o 70 až 85 procent. Podle Zdeňka Beneše, ředitele pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice, odkud se u nás monoklonální protilátky distribuují do celé republiky, je ještě vyšší. „Monoklonální protilátky jsou velice účinné, u 95 až 97 procent lidí se neprojeví progrese nemoci,“ řekl.

O covidové situaci ve Fakultní Thomayerově nemocnici a zkušenostech během loňského vypuknutí koronavirové pandemie poskytla rozhovor prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Plicní kliniky 1. LF UK pro redakci blesk.cz. V nemocnici přišla na svém oddělení o dvě sestřičky, denně se potkávala i s 20 lidmi, kteří na jednotkách intenzivní péče bojovali o život s nemocí covid-19, a přesto dodnes musí vyvracet dezinformace o samotné nemoci i o očkování.

Půl milionu lidí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny plic se od nového roku bude moci zapojit do preventivního programu hrazeného pojišťovnami. Lékaři od něj čekají více pacientů zachycených včas. V raném stádiu totiž dokáží zachránit až devět z deseti z nich. Později se poměr otáčí. Screeningový program rakoviny plic poběží minimálně pět let. Pokud se osvědčí, mohla by se skupina vhodných kandidátů rozšířit – například o pacienty s genetickými predispozicemi k onemocnění.