Napsali o nás

Lék na covid, který zachraňuje lidské životy. I tak by se daly popsat monoklonální protilátky, které jsou v boji proti koronaviru určené především pro rizikové skupiny. Na vysoké účinnosti monoklonálních protilátek panuje shoda v odborných kruzích po celém světě. Například americký imunolog Anthony Fauci poznamenal, že lék může snížit riziko hospitalizace nebo úmrtí na covid o 70 až 85 procent. Podle Zdeňka Beneše, ředitele pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice, odkud se u nás monoklonální protilátky distribuují do celé republiky, je ještě vyšší. „Monoklonální protilátky jsou velice účinné, u 95 až 97 procent lidí se neprojeví progrese nemoci,“ řekl.

Prodlužující se věk ruku v ruce s rostoucím výskytem civilizačních chorob jsou velkou výzvou nejen pro české zdravotnictví. Klíčem k udržitelnosti systému je hlavně prevence – v jejímž dodržování však u nás máme značné mezery. Situaci ještě zhoršil covid, kvůli němuž v loňském roce někteří nedorazili na preventivní prohlídky, což se odrazilo i na nižším počtu nově diagnostikovaných s rakovinou. A platí to i o rakovině prostaty, která je u mužů vůbec nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Na důležitost prevence upozorňuje právě startující osvětová akce Movember.

O covidové situaci ve Fakultní Thomayerově nemocnici a zkušenostech během loňského vypuknutí koronavirové pandemie poskytla rozhovor prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Plicní kliniky 1. LF UK pro redakci blesk.cz. V nemocnici přišla na svém oddělení o dvě sestřičky, denně se potkávala i s 20 lidmi, kteří na jednotkách intenzivní péče bojovali o život s nemocí covid-19, a přesto dodnes musí vyvracet dezinformace o samotné nemoci i o očkování.

Půl milionu lidí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny plic se od nového roku bude moci zapojit do preventivního programu hrazeného pojišťovnami. Lékaři od něj čekají více pacientů zachycených včas. V raném stádiu totiž dokáží zachránit až devět z deseti z nich. Později se poměr otáčí. Screeningový program rakoviny plic poběží minimálně pět let. Pokud se osvědčí, mohla by se skupina vhodných kandidátů rozšířit – například o pacienty s genetickými predispozicemi k onemocnění.

Koronavirus v Česku dál nabírá na síle, při pohledu na uplynulé týdny je vidět, jak se zvedá podzimní vlna nákazy. Od předchozí neděle do sobotního dne přibylo skoro tři tisíce pozitivních. Pomoci zamezit šíření má tak podle úřadů hlavně postupující očkování – už v pondělí se první lidé budou moct zaregistrovat ke třetí, posilující dávce. A na řadě míst ji hned také dostanou. Podmínkou je minimálně osmiměsíční odstup od druhé dávky. Ke spuštění očkování třetí dávkou vakcíny ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) poskytl rozhovor ředitel nemocnice doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc. a vrchní sestra z Interní kliniky ve FTN Karolína Vaicová.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Thomayerově nemocnici slavnostně odhalil bustu zdravotní sestry, která zemřela v důsledku onemocnění covid-19. Při té příležitosti Vojtěch zdůraznil důležitost očkování. Zároveň znovu vyloučil, že by vláda v tuto chvíli chystala další plošná opatření. „Chceme poděkovat našim zdravotníkům, kteří v posledních několika měsících pracovali v krizových podmínkách. A protože lidi často zapomínají, tak my nechceme zapomínat. Na počest té obětavosti chceme odkrýt pamětní desku, která nám to bude neustále připomínat,“ řekl na úvod ředitel nemocnice Zdeněk Beneš.

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) byla slavnostně odhalena pamětní deska s bustou zdravotní sestry jako poděkování všem zdravotníkům za náročnou práci během covidové pandemie a zvládnutí těžkého období. V reportáži CNN Prima News hovořil o náročném koronavirovém období ředitel FTN doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc, který tak zároveň poděkoval všem zdravotníkům za jejich práci a obrovské nasazení.  Za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a dalších hostů byla rovněž minutou ticha uctěna památka všech zdravotníků, kteří během výkonu svého povolání zemřeli kvůli infekci covid-19.

Už rok a půl žijeme na světě s koronavirem. Při boji se zákeřnou nemocí často nasazují zdravotníci svůj život i psychické zdraví, dostávají do kontaktu s pozitivními pacienty, pečují o ně a sami se tak vystavují riziku nákazy. „Na počest zdravotníkům, kteří to nevzdali a bojovali s covidovou infekcí i za cenu nejvyšší,“ stojí na pamětní desce s bustou sestřičky, která byla ve středu odhalena ve Fakultní Thomayerově nemocnici.

Velký krok k výzkumu neurodegenerativních onemocnění udělala Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) v Praze. V těchto dnech v ní totiž naplno začíná fungovat mozková banka. Je jediná ve střední Evropě a jsou v ní části mozkové tkáně pacientů zemřelých třeba na Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Podle vědců může zkoumání takových vzorků pomoci najít účinný lék na zatím nevyléčitelné choroby. O významu, fungování a zaměření mozkové banky poskytli rozhovor pro iRozhlas.cz přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK ve FTN doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D. a přednosta Ústavu patologie a molekulární medicíny 3. LF UK ve FTN prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D.

Hlavně na začátku léta si nemocnice stěžovaly na akutní nedostatek dárců krve. Jak to vypadá nyní? Na dotazy serveru Pražský patriot odpovídal primář Transfuzního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) MUDr. Petr Turek, CSc.