Napsali o nás

Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) zahájila největší komplexní projekt energetických úspor v rámci fakultních nemocnic v ČR, a to díky EU dotacím a podpoře ze strany státu. Díky úsporám na energiích tak FTN ušetří ročně více než 7,1 mil. Kč a sníží objem energií a tepla o více než 30 %. Více v reportáži na CNN Prima News, kde k zahájení projektu poskytl rozhovor ředitel FTN doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc.

Fakultní Thomayerova nemocnice odstartovala modernizační maratón, jehož součástí je i velký projekt energetických úspor. Během pěti let chce nemocnice na spotřebě zemního plynu a elektřiny ušetřit přes 35 milionů korun. Projekt je realizován metodou energetických úspor se zárukou (EPC), kdy uvedenou úsporu má nemocnice garantovánu přímo ve smlouvě. Celková investice dosahuje částky téměř 365 milionů korun (bez DPH). Polovinu hradí ministerstvo zdravotnictví, pro 45 procent z částky se podařilo vyjednat dotaci z evropských fondů.

„Moderní přehnaný pitný režim považuji za nesmysl. Měli bychom se řídit barvou moči,“ říká lékař Pavel Kohout.

Hostem pátečního pokecu na Frekvenci 1 byl doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., vedoucí Centra výživy ve Fakultní Thomayerově nemocnici a přednosta tamní Interní kliniky 3. LF UK a FTN. S moderátorem pořadu Ondrou Kubalou si povídali o vlivu toho, co jíme, na naše tělo, o různých formách diet, o půstech, o střevním mikrobiomu a také o tom, jak poznat kvalitního výživového specialistu.

Těžký covidový průběh se nevyhýbá nikomu, ani dětem. Adámek na začátku února zle onemocněl, v nemocnici mu diagnostikovali covid a o 24 hodin později byl uveden do umělého spánku, napojen na přístroje s diagnózou pneumokokové meningitidy, třebaže byl proti pneumokokovi očkován. Po pár dnech se přidal covidový zápal plic. Doktoři z Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) mu zachránili život, nyní se léčí v Olomouci.

Jaké možnosti léčby nabízí současná medicína? Existuje souvislost mezi tinnitem a naším životním stylem? Jak je možné si na ušní šelesty zvyknout a jaká režimová opatření mohou ovlivnit jejich intenzitu, tak na tyto a další otázky odpovídal primář ORL MUDr. Jan Paska z FTN v pořadu Káva o čtvrté na Českém rozhlasu.

Rozhovor s MUDr. Martinem Prchlíkem, primářem z Oddělení dětské intenzivní medicíny – Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, o komplikovaném případu tříletého chlapce s těžkým průběhem nemoci Covid-19, kterému lékaři zachránili život. U malého Adama se objevil těžký covidový zápal plic a následně také pneumokoková nákaza, která ještě více zkomplikovala jeho zdravotní stav.

TV Nova v pátek spustila sbírku „Krabice od srdce“. Společně s Diakonií tak pomáhá dětem, které se svými rodinami prchají před válkou. Zapojit se mohl kdokoliv a usnadnit tak dětem náročné válečné období. Fakultní Thomayerova nemocnice byla jedna z mála nemocnic, která se aktivně do této humanitární sbírky zapojila. Dobročinná sbírka začala v pátek 18. března a skončila v neděli 20. března, přispět mohli lidé ve větších městech po celé zemi vždy u vybraných poboček sítě hypermarketů Albert.

Rakovinou v Česku onemocní téměř každých osm minut jeden člověk. A každý den na ni u nás zemře 74 lidí, tedy v průměru každých 20 minut jeden. „I když je rakovina u nás až druhou nejčastější příčinou úmrtí po kardiovaskulárních chorobách, jde o největší zdravotní strašák současnosti,“ podotýká Tomáš Büchler, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a FTN v Praze.

Smysluplnost prevence potvrdily Dny otevřených urologických ambulancí v posledním lednovém týdnu. Lékaři při nich odhalili nádory prostaty, varlat, ledvin i močového měchýře. V diskuzi je nyní plošný screening rakoviny prostaty. Do preventivní akce, v níž specialisté bez žádanky a zdarma vyšetřili mužům prostatu, se zapojilo 37 urologických ambulancí po celém Česku. A první zprávy od lékařů potvrzují nejen zájem o prevenci, ale i její smysluplnost.

Poslední dva roky žijeme covidem-19. Zatímco ale pandemie této infekční nemoci pomalu opadá, pandemie civilizačních chorob bude v dalších letech a desetiletích narůstat. Platí to i o demencích a Alzheimerově chorobě, které zřejmě bude v České republice v roce 2050 mít až 290 tisíc lidí. Zajistit pacientům kvalitní a včasnou péči má za cíl Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc, který byl schválen na jaře loňského roku. Ten by se měl zasadit o to, abychom měli po celé republice dostupnou péči, a zároveň by v jeho rámci měly vzniknout doporučené postupy, díky nimž by měla být zajištěna péče o pacienta i jeho rodinu po celou dobu onemocnění.