Napsali o nás

Když zpěvačka Anička Slováčková (28) prozradila, že po návratu rakoviny o své léčbě rozmlouvá s lékařkou, která se specializuje na paliativní péči, vzbudilo její sdělení mnoho otázek. Paliativní péče je totiž stále ještě často vnímána jako něco děsivého, jako něco konečného. O pravém významu tohoto oboru proto Blesk hovořil s vedoucí lékařkou Oddělení paliativní péče Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Zuzanou Křemenovou, Ph.D.

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici otevřeli nové robotické multioborové centrum, které se zaměřuje na obory urologie, gynekologie, hrudní chirurgie a obecné chirurgie. Jedná se tak o jedinečné centrum, které jako první v ČR se zaměřuje na několik oborů najednou. Robotické centrum bylo finančně podpořeno díky programu REACT-EU a podpoře ze strany MZ. Denně se v centru vystřídají až tři odborné týmy. Od září 2023 k dnešnímu dni se na robotickém systému – daVinci úspěšně realizovalo celkem přes 135 robotických výkonů v uvedených oborech. Více se dozvíte v reportáži ČT, která se zaměřila např. na robotický výkon v oblasti gynekologie, kdy šlo o odstranění dělohy u pacientky aj.

Trend operování pomocí robotických přístrojů, který je stále patrnější i v českých nemocnicích, potvrzuje i pražská Thomayerova nemocnice, která v loňském roce na svém oddělení urolologie postavila moderní robotické centrum se systémem da Vinci za téměř 80 milionů korun. Veřejnosti ho představila až nyní, v čase, kdy lékaři na novém sále provedli přes 130 operací a mohou tak hodnotit přínosy zmíněného přístroje.

Pro vstup robotických ramen do těla stačí čtyři malé řezy, zákrok chirurg ovládá z druhé strany operačního sálu. Robotický systém představili lékaři Fakultní Thomayerovy nemocnice při čtvrtečním otevření nového robotického centra. Využívají ho čtyři oddělení - urologie, gynekologie a břišní a hrudní chirurgie. Jde o první multioborové centrum tohoto druhu v Česku.

Česko je na vrcholu chřipkové epidemie. Na přelomu roku zároveň čelilo ataku covidu, kterého bylo podle měření z odpadních vod v populaci více než během pandemie. Právě tyto dva faktory a také neochota české populace k očkování způsobilo podle pneumoložky prof. Martiny Koziar Vašákové z Fakultní Thomayerovy nemocnice řadě lidí komplikace spojené s dlouhodobým dusivým kašlem.

Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze 4 využije jako první zdravotnické zařízení v Česku unikátní technologie, které umožňují efektivnější a účinnější odstraňování znečišťujících látek v odpadní vodě. Modernizace čistírny odpadních vod v krčském areálu, jež se denně vypořádá se sto kubíky vody, startuje v těchto dnech. Práce by měly skončit v závěru dubna.

Pražská Fakultní Thomayerova nemocnice se jako první zdravotnické zařízení v České republice dočká vlastní unikátní čistírny nemocničních odpadních vod. Ostatním nemocnicím tak může ukázat, jak důležité je čištění specifických nemocničních vod pro životní prostředí i lidské zdraví. Informace padly na čtvrteční tiskové konference, které se redakce PrahaIN.cz účastnila. Projekt nové čistírny nemocničních vod, která má do tří měsíců vzniknout přímo v areálu nemocnice (FTN), představili na tiskové konferenci zástupci zdravotnického zařízení, Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) a dodavatele technologií, společnosti MEGA.

Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) představila spolu s Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK) nový projekt supermoderní čističky odpadních vod (ČOV), která bude schopná zlikvidovat i špatně odstranitelné látky, tzv. mikropolutanty, což jsou stopové zbytky například léčiv. Modernizace ČOV už byla zahájena, předpokládané náklady jsou přes 23 milionů, necelých 19 milionů pak přispějí tzv. Norské fondy.

V areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice postaví unikátní čističku specifických nemocničních odpadních vod přímo u jejich zdroje. Tato voda tak už nepoteče přímo do kanalizace. Zástupci nemocnice a společnosti Pražské vodovody a kanalizace o přesných plánech a zahájení stavby informovali na tiskové konferenci v areálu nemocnice.

„Troufám si říci, že žádný dětský neurolog v Česku nemá prázdnou ambulanci. Bylo by skvělé, pokud by se nám i nadále podařilo zachovat počet lékařů naší specializace okolo 140. Nemůžu ale říci, že bychom měli úplný přetlak zájemců. Víme přitom, že v příštích pěti letech bychom potřebovali vychovat šedesát odborníků, abychom zachovali alespoň současný stav,“ říká MUDr. Klára Brožová, primářka Oddělení dětské neurologie Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a místopředsedkyně Společnosti dětské neurologie ČLS JEP. Ve své praxi se dlouhodobě věnuje leukodystrofiím a jiným vzácným neurologickým onemocněním. Jako první v ČR také pomohla zajistit genovou terapii pro děti s metachromatickou leukodystrofií, které díky přeshraniční spolupráci tuto léčbu nedávno podstoupily v italském Miláně a mají šanci na lepší život.