Napsali o nás

Pacientům i jejich návštěvám usnadňuje orientaci v areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) nový interaktivní navigační systém. K orientaci poslouží samoobslužný infokiosek nebo mobilní telefon. Infokiosky jsou v nemocnici k dispozici dva, u hlavního vjezdu do areálu a v přístupové hale porodnice (pavilon U). Projekt nejprve prošel pilotním testováním, do ostrého provozu byl spuštěn na konci května. Systém oceňují i zástupci nemocnice. Že mnohdy může být orientace v areálu pavilonového typu složitá potvrzuje i její ředitel doc. Zdeněk Beneš.

Termín „morbidní obezita“ se používá u lidí, kteří se dostanou na škále tělesné hmotnosti úplně nejvýš. Poměr jejich váhy a výšky přeskočil normu, nadváhu i obezitu prvního a druhého stupně. Právě morbidně obézní pacientku úspěšně operovali gynekologové teď v květnu v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici, a to pomocí robotického systému. Takový zákrok bývá komplikovaný kvůli vrstvám tuku i přidruženým nemocem, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak nebo problémy se srdcem.

Nový interaktivní navigační systém pro pacienty a návštěvníky nemocnice začal fungovat ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Z počátku jako pilotní projekt a nyní byl systém spuštěn do ostrého provozu. Jeho cílem je zjednodušit a zrychlit orientaci v rozsáhlém areálu zařízení. Pomocí moderního samoobslužného infokiosku nebo mobilního telefonu dovede člověka nejrychlejší cestou k hledanému cíli, a to i z pohodlí domova. K dispozici má FTN dva infokiosky, a to u hlavního vjezdu do areálu a v přístupové hale porodnice (pavilon U). Jde o ryze český systém, který byl vyvinut českou firmou.

Tato bolestivá slova si vyslechl strojvedoucí pražského metra pan Marek Řehák (49), kterému lékaři diagnostikovali nádor hrtanu. Přes negativní vyhlídky mu však pozitivní mysl, špičkoví lékaři a následná lázeňská péče nakonec pomohli zákeřnou nemoc překonat.

Státní zdravotní ústav eviduje od začátku letošního roku téměř 15 tisíc případů černého kašle, což odpovídá stavu z 60. let minulého století. K lepšímu porozumění nemoci a vývoji efektivnějších vakcín má přispět nový výzkum vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, Mikrobiologického ústavu AV ČR a Thomayerovy nemocnice v Praze. Výzkumníci shánějí dobrovolníky, kteří onemocnění prodělali a jsou ochotni ke studii přispět. Týdně přibývá přes tisíc nakažených. Letos už na černý kašel zemřelo šest lidí - pět seniorů a jeden novorozenec. Dobrovolníci se mohou hlásit do studie na webové stránce, kde se dozvědí všechny další potřebné informace.

Ústav sociální péče hlavního města Prahy vznikl podle funkcionalistického návrhu Bohumíra Kozáka. Komplex dvacítky budov v pražské Krči vyrostl velmi rychle, stavět se začalo v červenci 1926.

Zahrnoval pavilóny pro chudé nemocné a seniory, nemocnici, dětskou ozdravovnu, pekárnu, řeznictví, krejčovské dílny, zahradnictví, školu, kino, kapli i sportoviště. Areál o rozloze 33 hektarů, jenž hlídalo pět policistů, patřil tehdy k nejmodernějším svého druhu v Evropě.

Kdy se vám poštěstí konzultovat svůj zdravotní stav s těmi nejlepšími specialisty? V redakci Blesku se sešlo osm lékařů na civilizační onemocnění. To jsou choroby, které přináší moderní doba a s ní ruku v ruce nezdravý životní styl. Na tyto nemoci se umírá nejvíc a často i zbytečně a předčasně. Za Fakultní Thomayerovu nemocnici se akce zúčastnila prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK.

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) byl ukončen projekt zaměřený na týrané děti. Projekt byl podpořen díky tzv. Norským fondům. Byl zahájen v únoru 2021. Cílem projektu bylo vytvořit a pilotně otestovat různé nástroje pro včasné rozpoznání násilí či týrání páchaného v rodinném prostředí na dětech, a to nejenom ve zdravotnickém zařízení, ale hlavně školách.

Se zakladatelem Centra paliativní péče o tom, jaká rizika představuje zavedení eutanazie a v čem je současná debata nefér. Martin Loučka je psycholog a vysokoškolský učitel, který se zabývá v teorii i praxi tématem důstojného umírání a zmírňování bolesti a utrpení. Studoval v Anglii i v USA, byl na stáži v Nizozemsku, působil jako psycholog dětského podpůrného týmu ve FN Motol a dospělého paliativního týmu ve vinohradské nemocnici. Nyní pracuje jako psycholog na Oddělení paliativní péče ve Fakultní Thomayerově nemocnici. V roce 2014 založil Centrum paliativní péče. Dlouhodobě se zabývá otázkou eutanazie, o níž vydal spolu s kolegy knihu Eutanazie – Víme, o čem mluvíme?

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) bylo nedávno otevřeno unikátní multioborové robotické centrum, které od té doby jede na plné obrátky. V centru se střídají operatéři hned z několika oborů, a to z urologie, hrudní chirurgie, gynekologie a dospělé chirurgie. O tom, jak vypadá ve skutečnosti taková robotická operace, jaké jsou její výhody a čím se liší od standardního výkonu se mohli přesvědčit i autoři tohoto článku z týdeníku Respekt. Představte si, že máte vpravit kus masa do igelitového pytlíku a ten uzavřít. Nic těžkého, že? Jenže úkon, jehož jsme svědky, probíhá uvnitř lidského těla. „Maso“ se do pytlíku, takzvaného endobagu, snaží vsunout jemné chirurgické nástroje ovládané na dálku, signály přenášenými pomocí optických kabelů. Do pacientova organismu vede jen několik malých otvorů, velký řez, na který jsme při operacích zvyklí, zde chybí – lidské tělo zůstává uzavřeno. Jsme v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici a účastníme se takzvané robotické operace; úkonu, při němž lékařům asistuje obří stroj vyplňující podstatnou část operačního sálu.