Napsali o nás

O tzv. postcovidovém syndromu neboli syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS) u malých dětí hovořila v pořadu Země v nouzi MUDr. Markéta Bloomfield, dětská imunoložka z Pediatrické kliniky 1. LF UK z Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN). Tématem pořadu byl život s koronavirem a současná sílící epidemie z pohledu několika dalších pozvaných odborníků.

Testovat neočkované pracovníky na nákazu covidem-19, jak nařídila vláda, nebude pro nemocnice v Praze problém, některé už k tomu dříve přistoupily. Testování se bude týkat asi desetiny až čtvrtiny zaměstnanců pražských nemocnic. Počet pacientů hospitalizovaných s covidem-19 se zvyšuje, k omezení neakutní péče však nemocnice v metropoli zatím nepřistupují. Na dotaz ČTK to uvedli mluvčí pražských nemocnic.

U lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) se může rozvinout rakovina plic, a to až pětkrát častěji ve srovnání se zdravou populací. Pneumologové varují, že asi 70 % zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s touto nemocí. Právě kvůli propojení obou nemocí a jejich záludnosti v tom, že se zpočátku téměř nijak neprojevují, chtějí plicní lékaři v rámci nového screeningu rakoviny plic sledovat i CHOPN.

Sedmdesát procent případů rakoviny plic souvisí podle lékařů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Nemocí, o jejímž vzniku se často rozhoduje už v dětství, může v ČR trpět odhadem asi 700.000 lidí, léčí se však jen asi 250.000 pacientů. Zástupci České pneumologické a ftizeologické společnosti o tom informovali na tiskové konferenci. Předpoklady pro vznik CHOPN podle odborníků vznikají už v dětství, mohou být vrozené, způsobené kouřením matky v těhotenství nebo narozením jako nedonošené dítě. Plíce se vyvíjejí podle Koblížka do 25 let, mohou je ovlivnit i dětské nemoci, astma nebo obezita. Poprvé se CHOPN na plicních buňkách projeví kolem 30 let.

Prodlužující se věk ruku v ruce s rostoucím výskytem civilizačních chorob jsou velkou výzvou nejen pro české zdravotnictví. Klíčem k udržitelnosti systému je hlavně prevence – v jejímž dodržování však u nás máme značné mezery. Situaci ještě zhoršil covid, kvůli němuž v loňském roce někteří nedorazili na preventivní prohlídky, což se odrazilo i na nižším počtu nově diagnostikovaných s rakovinou. A platí to i o rakovině prostaty, která je u mužů vůbec nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Na důležitost prevence upozorňuje právě startující osvětová akce Movember.

Lék na covid, který zachraňuje lidské životy. I tak by se daly popsat monoklonální protilátky, které jsou v boji proti koronaviru určené především pro rizikové skupiny. Na vysoké účinnosti monoklonálních protilátek panuje shoda v odborných kruzích po celém světě. Například americký imunolog Anthony Fauci poznamenal, že lék může snížit riziko hospitalizace nebo úmrtí na covid o 70 až 85 procent. Podle Zdeňka Beneše, ředitele pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice, odkud se u nás monoklonální protilátky distribuují do celé republiky, je ještě vyšší. „Monoklonální protilátky jsou velice účinné, u 95 až 97 procent lidí se neprojeví progrese nemoci,“ řekl.

O covidové situaci ve Fakultní Thomayerově nemocnici a zkušenostech během loňského vypuknutí koronavirové pandemie poskytla rozhovor prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Plicní kliniky 1. LF UK pro redakci blesk.cz. V nemocnici přišla na svém oddělení o dvě sestřičky, denně se potkávala i s 20 lidmi, kteří na jednotkách intenzivní péče bojovali o život s nemocí covid-19, a přesto dodnes musí vyvracet dezinformace o samotné nemoci i o očkování.

Půl milionu lidí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny plic se od nového roku bude moci zapojit do preventivního programu hrazeného pojišťovnami. Lékaři od něj čekají více pacientů zachycených včas. V raném stádiu totiž dokáží zachránit až devět z deseti z nich. Později se poměr otáčí. Screeningový program rakoviny plic poběží minimálně pět let. Pokud se osvědčí, mohla by se skupina vhodných kandidátů rozšířit – například o pacienty s genetickými predispozicemi k onemocnění.

Koronavirus v Česku dál nabírá na síle, při pohledu na uplynulé týdny je vidět, jak se zvedá podzimní vlna nákazy. Od předchozí neděle do sobotního dne přibylo skoro tři tisíce pozitivních. Pomoci zamezit šíření má tak podle úřadů hlavně postupující očkování – už v pondělí se první lidé budou moct zaregistrovat ke třetí, posilující dávce. A na řadě míst ji hned také dostanou. Podmínkou je minimálně osmiměsíční odstup od druhé dávky. Ke spuštění očkování třetí dávkou vakcíny ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) poskytl rozhovor ředitel nemocnice doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc. a vrchní sestra z Interní kliniky ve FTN Karolína Vaicová.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v Thomayerově nemocnici slavnostně odhalil bustu zdravotní sestry, která zemřela v důsledku onemocnění covid-19. Při té příležitosti Vojtěch zdůraznil důležitost očkování. Zároveň znovu vyloučil, že by vláda v tuto chvíli chystala další plošná opatření. „Chceme poděkovat našim zdravotníkům, kteří v posledních několika měsících pracovali v krizových podmínkách. A protože lidi často zapomínají, tak my nechceme zapomínat. Na počest té obětavosti chceme odkrýt pamětní desku, která nám to bude neustále připomínat,“ řekl na úvod ředitel nemocnice Zdeněk Beneš.