NAPSALI O NÁS: Rozhovor s primářem Cybuljou o situaci na Ukrajině (blesk.cz)

Někteří Ukrajinci museli roztát sníh, aby se mohli napít. V Praze jim pomáhá také primář z Thomayerky: Bojí se i tu, říká

Narodil se na Ukrajině, v České republice ale žije už více než 20 let. Když 24. února letošního roku vtrhla nevyprovokovaná ruská vojska na Ukrajinu a zahájila tím invazi, doktor Anatolij Cybulja (55) zpozorněl. Doma má své blízké, příbuzné i známé. Když se naskytla možnost pomoci nejen jim, ale i ostatním uprchlíkům, nezaváhal a z pozice primáře Oddělení geriatrie a následné péče ve FTN se do podpory trpících aktivně zapojil, jak jen mu to lékařské povinnosti dovolují.

Blesk: Pane primáři, v Čechách žijete už dlouhou dobu. Udržujete nějaké styky se svou domovinou, navštěvoval jste ji, než vypukla válka?
Primář Dr. Med. Anatolij Cybulja: „Samozřejmě. Pocházím z Volyně, konkrétně z Lutsku, což je město na hranici s Polskem a Běloruskem. Mám tam mnoho známých a kamarádů. I rodiče, takže jednou nebo dvakrát do roka tam zavítám.“

Vnímal jste napětí, které mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních měsících a letech panovalo?
„Bezesporu.“

I přes to, dal se takový krok Ruska, jakým je válka, očekávat? Pomýšleli na něj místní?
„Vrátil bych se do roku 2014. Tehdy Rusko anektovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbase, kde si udělalo vlastní enklávy na cizím území. Ta současná válka, kterou nyní ukrajinský lid prožívá, nezačala letos v únoru, ale právě před osmi lety. Nicméně doteď to byla hybridní válka. Že dojde k té skutečné, té strašlivé, si asi nikdo nepřipouštěl.“

Rusové o ní hovoří jako o vojenské operaci…
„To je důsledek té hybridní války. Putin to nazývá vojenskou operací ze zřejmých propagandistických důvodů. Ale nejen těch. Pokud by se tomu říkalo válka, to znamená agrese proti suverénnímu státu, to je dle trestního zákona Ruské federace zločin. Ti, kteří tuto agresi zahájili, byli by válečnými zločinci. Hrozilo by jim vězení. U vojenské operace je to jinak. Nikdo by nebyl potrestaný dle trestního zákonu Ruské federace.”

Lze vůbec z hlediska lékaře pochopit útoky na budovy, kde se lidé zotavují například z podobných útoků? Na budovy, kde jsou vlastně úplně bezmocní a odkázaní na péči druhých, péči sester a doktorů?
„Já myslím, že to nelze pochopit nejen z lékařského hlediska. Zachraňování životů je lékařské povolání. Vojáci ty životy berou. Když je berou u civilistů, je to špatně. Když je berou u civilistů v nemocnici, je to ještě horší.“

Dá se nějak statisticky vyjádřit, kolika pacientům, jež museli z Ukrajiny utéct, jste se v nemocnici věnovali?
„Do května jsme zde hospitalizovali přes 200 uprchlíků, z nichž necelých 100 byly nemocné děti. Také jsme zde měli 29 porodů ukrajinských rodiček a jestli se nemýlím, přes 1 200 uprchlíků jsme ošetřovali ambulantně. Je to smutný obrázek. Mnozí se bojí, jiní jsou rádi, další se přitom ptají, kdy se budou moci vrátit zpět. Zajímají se, kdy už válka skončí.“

VÍCE v rozhovoru

Zdroj: blesk.cz
Datum vydání: 6. 6. 2022
Autor: diz

Vaše FTN