Napsali o nás

V Thomayerově nemocnici v Praze začali experimentálně léčit pacienty s těžkým průběhem onemocnění Covid-19  pomocí krevní plazmy, a to od dárců, kteří již tuto virovou infekci úspěšně prodělali. Jak tato léčba probíhá a kdo může být dárcem plazmy či pro jaké pacienty je určena, tak o tom včera mluvili MUDr. Petr Turek, CSc., primář Transfuzního odd. a MUDr. Martin Müller, lékař z odd. ARO v reportáži na TV Prima.

V Thomayerově nemocnici v Praze nově léčí pacienty s onemocněním covid-19 plazmou s protilátkami proti koronaviru. Jde o experimentální metodu, plazma se získává od lidí, kteří onemocnění překonali a zotavili se. Dosud byla podána dvěma lidem s těžkým průběhem onemocnění. Transfuzní oddělení v Thomayerově nemocnici zatím provedlo odběry od šesti lidí, kteří mají v krvi protilátky vůči onemocnění způsobenému novým koronavirem.

Pro PRAŽSKÝ PATRIOT poskytl rozhovor ředitel TN doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc., který mj. hovořil o aktuální situaci v nemocnici v souvislosti s koronavirovou epidemií. V rozhovoru se věnoval také otázce hygienických a protiepidemických opatření, která byla v TN přijata s vyhlášením epidemie v ČR nebo k ochranných pomůckám u zdravotníků. Hovořil také o zesnulé sestřičce a poděkoval všem zdravotníkům za jejich skvělou a náročnou práci. Jeho děkovná slova byla směřována také všem dobrovolníkům, jednotlivcům či firmám, které s námi spolupracují a nabízejí TN nejrůznější materiální i finanční pomoc.

O poskytování zdravotní péče během koronavirové epidemie v souvislosti například s odkládáním plánovaných operací či vyšetření nebo o aktuálním stavu a zkušenostech z plicní kliniky poskytla rozhovor prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a TN pro aktualne.cz. V rozhovoru mluvila mj. o nutnosti neodkládání akutních nádorových či chirurgických operací nebo také o riziku podceňování neakutních zákroků typu operace slepého střeva či kýly, kdy lidé zbytečně riskují své zdraví, pokud tyto zákroky odkládají ze strachu jít do nemocnice a podrobit se vyšetření. Zanedbání běžných diagnóz tak může vést k velkým a zbytečným ztrátám na lidském zdraví.

V pondělí pašijového týdne (6. 4. 2020) krátce po jedenácté hodině dotlouklo srdce naší první dámy československé anesteziologie paní profesorky MUDr. Danuše Táborské, DrSc. Bylo jí 91 let. Narodila se v Chuchelné na sklonku roku 1928 a prožila proměny žití napříč generacemi, republikami, vládními režimy i vědou poznanými zákonitostmi. V roce 1983 založila v Československu vůbec první Anesteziologicko-resuscitační kliniku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. O mnoho let později, což není již tak obecně známo, byla v roce 2005 díky jejímu působení v úloze garanta ustanovena Anesteziologicko-resuscitační klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerově nemocnici v Praze Krči.

O aktuální situaci v nemocnici v souvislosti s koronavirovou epidemií poskytl rozhovor doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc., ředitel TN pro blesk.cz. V rozhovoru mluvil mj. o složitém období, které nyní prožívají zdravotníci či o ochranných pomůckách. V rozhovoru mluvil také o postupném návratu nemocnice do běžného provozu a o celé řadě dalších témat.

Byť některá opatření pomalu slábnou, vypadá to, že roušky na ústech nám zůstanou ještě řadu týdnů, možná měsíců. Jenomže v České republice je mnoho lidí, kteří se při jejich nošení dusí. Jsou to pacienti s chronickými plicními nemocemi, plicními fibrózami, těžkým astmatem a aktuálně čekají problémy i pylové alergiky. O problémech v době koronavirové epidemie, se kterými se lidé s plicními onemocněními musejí vypořádat, poskytla komentář prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a TN.

Plicní zdraví Čechů není úplně špatné, ale ani dobré, říká předsedkyně České pneumologické společnosti Martina Vašáková. Přitom stav plic může být pro zvládnutí nakažení koronavirem a potažmo nemoci covid-19 klíčový. Dnes se už také ví, že někteří nakažení nemají žádné příznaky. U jiných virus napadá horní cesty dýchací, což se projevuje mírnějšími obtížemi. U části lidí ale může vyvolat vážnější průběh. Přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice profesorka Martina Vašáková vysvětluje, co se s plícemi děje, když je virus napadne.

Kvůli koronaviru pracují nemocnice v omezeném režimu, některým pacientům s rakovinou se proto odsouvá léčba. Podle lékařů je u onkologicky nemocných v případě onemocnění koronavirem vyšší riziko zdravotních komplikací. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v neděli však uvedl, že nemocnice by od příštího týdne mohly začít s neakutní léčbou a operacemi. O situaci kolem onkologické léčby v Thomayerově nemocnici během koronavirové epidemie poskytl komentář doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a TN v Praze pro server idnes.cz.

Na plicní klinice Thomayerovy nemocnice (TN) v Praze připravují dárce pro odběr krve s protilátkami proti nemoci covid-19. Až bude léčba plazmou povolena, bude vyzkoušena u prvních pacientů v TN. Nyní se pacienti nakažení novým koronavirem léčí například pomocí experimentálního léku plaquenil. V TN je 21 nakažených pacientů. Ve čtvrtek to nemocnice uvedla na svých webových stránkách.