Napsali o nás

Když zpěvačka Anička Slováčková (28) prozradila, že po návratu rakoviny o své léčbě rozmlouvá s lékařkou, která se specializuje na paliativní péči, vzbudilo její sdělení mnoho otázek. Paliativní péče je totiž stále ještě často vnímána jako něco děsivého, jako něco konečného. O pravém významu tohoto oboru proto Blesk hovořil s vedoucí lékařkou Oddělení paliativní péče Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Zuzanou Křemenovou, Ph.D.

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici otevřeli nové robotické multioborové centrum, které se zaměřuje na obory urologie, gynekologie, hrudní chirurgie a obecné chirurgie. Jedná se tak o jedinečné centrum, které jako první v ČR se zaměřuje na několik oborů najednou. Robotické centrum bylo finančně podpořeno díky programu REACT-EU a podpoře ze strany MZ. Denně se v centru vystřídají až tři odborné týmy. Od září 2023 k dnešnímu dni se na robotickém systému – daVinci úspěšně realizovalo celkem přes 135 robotických výkonů v uvedených oborech. Více se dozvíte v reportáži ČT, která se zaměřila např. na robotický výkon v oblasti gynekologie, kdy šlo o odstranění dělohy u pacientky aj.

Trend operování pomocí robotických přístrojů, který je stále patrnější i v českých nemocnicích, potvrzuje i pražská Thomayerova nemocnice, která v loňském roce na svém oddělení urolologie postavila moderní robotické centrum se systémem da Vinci za téměř 80 milionů korun. Veřejnosti ho představila až nyní, v čase, kdy lékaři na novém sále provedli přes 130 operací a mohou tak hodnotit přínosy zmíněného přístroje.

Pro vstup robotických ramen do těla stačí čtyři malé řezy, zákrok chirurg ovládá z druhé strany operačního sálu. Robotický systém představili lékaři Fakultní Thomayerovy nemocnice při čtvrtečním otevření nového robotického centra. Využívají ho čtyři oddělení - urologie, gynekologie a břišní a hrudní chirurgie. Jde o první multioborové centrum tohoto druhu v Česku.

Česko je na vrcholu chřipkové epidemie. Na přelomu roku zároveň čelilo ataku covidu, kterého bylo podle měření z odpadních vod v populaci více než během pandemie. Právě tyto dva faktory a také neochota české populace k očkování způsobilo podle pneumoložky prof. Martiny Koziar Vašákové z Fakultní Thomayerovy nemocnice řadě lidí komplikace spojené s dlouhodobým dusivým kašlem.

Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze 4 využije jako první zdravotnické zařízení v Česku unikátní technologie, které umožňují efektivnější a účinnější odstraňování znečišťujících látek v odpadní vodě. Modernizace čistírny odpadních vod v krčském areálu, jež se denně vypořádá se sto kubíky vody, startuje v těchto dnech. Práce by měly skončit v závěru dubna.

Pražská Fakultní Thomayerova nemocnice se jako první zdravotnické zařízení v České republice dočká vlastní unikátní čistírny nemocničních odpadních vod. Ostatním nemocnicím tak může ukázat, jak důležité je čištění specifických nemocničních vod pro životní prostředí i lidské zdraví. Informace padly na čtvrteční tiskové konference, které se redakce PrahaIN.cz účastnila. Projekt nové čistírny nemocničních vod, která má do tří měsíců vzniknout přímo v areálu nemocnice (FTN), představili na tiskové konferenci zástupci zdravotnického zařízení, Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) a dodavatele technologií, společnosti MEGA.

V areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice postaví unikátní čističku specifických nemocničních odpadních vod přímo u jejich zdroje. Tato voda tak už nepoteče přímo do kanalizace. Zástupci nemocnice a společnosti Pražské vodovody a kanalizace o přesných plánech a zahájení stavby informovali na tiskové konferenci v areálu nemocnice.

Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) představila spolu s Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK) nový projekt supermoderní čističky odpadních vod (ČOV), která bude schopná zlikvidovat i špatně odstranitelné látky, tzv. mikropolutanty, což jsou stopové zbytky například léčiv. Modernizace ČOV už byla zahájena, předpokládané náklady jsou přes 23 milionů, necelých 19 milionů pak přispějí tzv. Norské fondy.

„Troufám si říci, že žádný dětský neurolog v Česku nemá prázdnou ambulanci. Bylo by skvělé, pokud by se nám i nadále podařilo zachovat počet lékařů naší specializace okolo 140. Nemůžu ale říci, že bychom měli úplný přetlak zájemců. Víme přitom, že v příštích pěti letech bychom potřebovali vychovat šedesát odborníků, abychom zachovali alespoň současný stav,“ říká MUDr. Klára Brožová, primářka Oddělení dětské neurologie Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a místopředsedkyně Společnosti dětské neurologie ČLS JEP. Ve své praxi se dlouhodobě věnuje leukodystrofiím a jiným vzácným neurologickým onemocněním. Jako první v ČR také pomohla zajistit genovou terapii pro děti s metachromatickou leukodystrofií, které díky přeshraniční spolupráci tuto léčbu nedávno podstoupily v italském Miláně a mají šanci na lepší život.