- Úřední deska
- Rezidenční místa
- Pacientům a veřejnosti
- O nás
- Centrum pro vzdělávání
- Věda, výzkum a EK
- Sponzoři a dárci
- Kariéra
- Veřejné zakázky
Napsali o nás

Tato bolestivá slova si vyslechl strojvedoucí pražského metra pan Marek Řehák (49), kterému lékaři diagnostikovali nádor hrtanu. Přes negativní vyhlídky mu však pozitivní mysl, špičkoví lékaři a následná lázeňská péče nakonec pomohli zákeřnou nemoc překonat.

Kdy se vám poštěstí konzultovat svůj zdravotní stav s těmi nejlepšími specialisty? V redakci Blesku se sešlo osm lékařů na civilizační onemocnění. To jsou choroby, které přináší moderní doba a s ní ruku v ruce nezdravý životní styl. Na tyto nemoci se umírá nejvíc a často i zbytečně a předčasně. Za Fakultní Thomayerovu nemocnici se akce zúčastnila prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK.

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) byl ukončen projekt zaměřený na týrané děti. Projekt byl podpořen díky tzv. Norským fondům. Byl zahájen v únoru 2021. Cílem projektu bylo vytvořit a pilotně otestovat různé nástroje pro včasné rozpoznání násilí či týrání páchaného v rodinném prostředí na dětech, a to nejenom ve zdravotnickém zařízení, ale hlavně školách.

Se zakladatelem Centra paliativní péče o tom, jaká rizika představuje zavedení eutanazie a v čem je současná debata nefér. Martin Loučka je psycholog a vysokoškolský učitel, který se zabývá v teorii i praxi tématem důstojného umírání a zmírňování bolesti a utrpení. Studoval v Anglii i v USA, byl na stáži v Nizozemsku, působil jako psycholog dětského podpůrného týmu ve FN Motol a dospělého paliativního týmu ve vinohradské nemocnici. Nyní pracuje jako psycholog na Oddělení paliativní péče ve Fakultní Thomayerově nemocnici. V roce 2014 založil Centrum paliativní péče. Dlouhodobě se zabývá otázkou eutanazie, o níž vydal spolu s kolegy knihu Eutanazie – Víme, o čem mluvíme?

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) bylo nedávno otevřeno unikátní multioborové robotické centrum, které od té doby jede na plné obrátky. V centru se střídají operatéři hned z několika oborů, a to z urologie, hrudní chirurgie, gynekologie a dospělé chirurgie. O tom, jak vypadá ve skutečnosti taková robotická operace, jaké jsou její výhody a čím se liší od standardního výkonu se mohli přesvědčit i autoři tohoto článku z týdeníku Respekt. Představte si, že máte vpravit kus masa do igelitového pytlíku a ten uzavřít. Nic těžkého, že? Jenže úkon, jehož jsme svědky, probíhá uvnitř lidského těla. „Maso“ se do pytlíku, takzvaného endobagu, snaží vsunout jemné chirurgické nástroje ovládané na dálku, signály přenášenými pomocí optických kabelů. Do pacientova organismu vede jen několik malých otvorů, velký řez, na který jsme při operacích zvyklí, zde chybí – lidské tělo zůstává uzavřeno. Jsme v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici a účastníme se takzvané robotické operace; úkonu, při němž lékařům asistuje obří stroj vyplňující podstatnou část operačního sálu.

Většina nevyléčitelně nemocných chce znát svou prognózu a stále více lidem se daří prožít poslední dny doma. Závěry nového průzkumu překvapily i mnohé odborníky. Jen třetina oslovených ale dokázala popsat význam paliativní péče, která pomáhá pacientům s těmi nejvážnějšími diagnózami. Paliativní péče znamená celkovou péči o nemocné, kteří se dostali do takového stadia, které se již nedá léčit. „Staráme se o to, aby se měli dobře, aby ta nemoc co nejmíň zlobila, aby měli služby, když docházejí síly. Můžou mít prognózu v řádu dlouhých měsíců nebo krátkých let,“ popsala vedoucí lékařka Oddělení paliativní péče Fakultní Thomayerovy nemocnice MUDr. Zuzana Křemenová.

Výhody jako nižší daně či den volna bývají hlavním důvodem, proč darovat krev. Párek navíc může pak být motivem výběru, kde lidé krev darují. „Po odběru si může dát kávu, čaj nebo šťávu a obvykle párek, ale může si vybrat i vegetariánské či veganské občerstvení, jako sýry, jogurt, ovocnou přesnídávku a na cestu domů si vzít sušenku a čokoládu,“ jmenuje MUDr. Petr Turek, CSc., primář Transfuzního odd. ve FTN s tím, že hodnota potravin je asi 120 korun. Dárci tady dále dostanou vitaminy či jiné drobnosti od zdravotních pojišťoven.

Preventivní program na odhalení rakoviny plic je skoro v půlce pětileté pilotní doby. Určený je pro čtvrt milionu silných kuřáků nad 55 let věku. Lékaři za tu dobu oslovili každého desátého z nich, zapojila se polovina. Nádor se bez screeningu často projeví příliš pozdě na to, aby se dal zvládnout. Ročně na něj v tuzemsku umírá pět tisíc lidí.

Další díl pořadu Moci bez nemoci se věnoval diagnóze Astma bronchiale a nové biologické léčby. Svůj příběh vyprávěla paní Anna, která tento způsob léčby právě podstupuje. Pozvání moderátorky a autorky pořadu Šárky Volemanové přijala i profesorka Martina Koziar Vašáková, přednostka z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Samovolné vysazování prášků na tlak nebo ignorování léčby přispívá k rozvoji demence a Alzheimerovy choroby. Upozornili na to všeobecní lékaři, kteří apelují zejména na padesátníky, ať nepodceňují preventivní prohlídky. Péči o pacienty s alzheimerem chtějí zefektivnit. V létě představí nové postupy pro lékaře. „Ne každý má plně rozvinutou nemoc a je těžce dementní, ale ta čísla jsou velmi významná,“ zdůraznil přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK z Fakultní Thomayerovy nemocnice prof. Robert Rusina.