Žloutenka

1) Jak dlouho vydrží očkování proti hepatitidě a kdy začne účinkovat?
Očkovat je možné několika druhy vakcín-proti hepatitidě A, hepatitidě B, nebo kombinovanou vakcínou proti oběma typům infekční žloutenky. Základní očkování proti hepatitidě A jsou 2 dávky v odstupu přibližně 1 roku, proti hepatitidě B a kombinovanou vakcínou proti žloutence A a B jsou 3 dávky v odstupu 1 a 6 měsíců po první dávce. Po tomto základním očkování již není nutné další přeočkování, ochranná hladina protilátek přetrvává dlouhodobě. Protilátky se vytvoří a jsou účinné po první dávce vakcíny proti hepatitidě A asi za 14 dnů, po očkování proti hepatitidě B a kombinovanou vakcínou až po druhé dávce.

2) Jak dlouho trvá léčba žloutenky a po jak dlouhé době je možné začít s plnohodnotným životem?
Délka léčby akutního stadia infekční žloutenky se počítá spíše na týdny a měsíce. Záleží na tom, jak rychle dojde k poklesu hladin zvýšených jaterních parametrů, což je velmi individuální. Průměrně se dá říci, že hospitalizace u akutních stadií trvá asi 2-3 týdny, následná rekonvalescence asi 1-2 měsíce. Dietní omezení by mělo trvat, dokud nedojde k normalizaci jaterních biochemických ukazatelů, stejně tak jako omezení pohybové aktivity.

3) V co může přerůst neléčená hepatitida A, B, C?
Hepatitida A nepřechází do chronického stadia, ale za určitých okolností může v době rekonvalescence dojít tzv. relapsu neboli znovu vzplanutí zánětu. To se projeví opětným zežloutnutím kůže a zvýšením jaterních enzymů. Pacient je v tomto případě znovu hospitalizován.
Virová hepatitida B a C může přejít z akutního stadia do chronického, kdy přetrvává mírné zvýšení jaterních testů, ale hlavně nedojde k eliminaci viru z jater. Virus se dále v játrech množí a poškozuje je. Tento stav, pokud se neléčí, nebo se léčba nezdaří, je dlouhodobý, někdy celoživotní a může vést až k rozvoji jaterní cirhózy neboli tvrdnutí jater se snížením jejich funkce a všemi následky z této situace vyplývajícími.

4) Co je to akutní hepatitida a co chronická?
Akutní hepatitida je stadium onemocnění, při kterém dojde k zánětu jater, ten nastane po určité inkubační době. To je doba od nákazy do rozvoje klinických příznaků onemocnění. Tato doba se u jednotlivých typů hepatitidy liší. Příznaky mohou být vyjádřeny s různou intenzitou od bezpříznakového onemocnění až po těžký, někdy i fatální průběh se silným zežloutnutím kůže, zvětšením jater a sleziny, horečkou, zažívacími potížemi, bolestmi kloubů apod. Toto akutní stadium může u hepatitidy B a C přejít do chronicity. Někdy, a to zvláště u hepatitidy C, se akutní stadium klinicky vůbec neprojeví a na onemocnění se přijde náhodně až ve stadiu chronickém. Chronické stadium může nastat u hepatitidy B a C a znamená přetrvávání viru v játrech. Virus i jeho množství se dá laboratorně zjistit v krvi a jeho přítomnost je rozhodujícím kritériem diagnózy chronické virové hepatitidy. Jaterní enzymy v krvi bývají mírně zvýšeny, ale není to pravidlem a mohou být též v normě. Klinicky může takový pacient být zcela bez příznaků onemocnění a zjištěno může být náhodně, nebo až dojde selhání jater. V tom spočívá nebezpečí této skupiny chorob.