Laboratoř pro vyšetření plicních funkcí

Typy vyšetření:

Spirometrie – základní vyšetření plicních funkcí a mechaniky dýchání. Při vyšetření se měří dechové objemy a průchodnost dýchacích cest. Pacient provádí opakovaně nádech a usilovný výdech do přístroje podle pokynů sestry. Nutná je dobrá spolupráce pacienta.

Bronchoprovokační test inhalací metacholinu – cílem vyšetření je posouzení přítomnosti bronchiální  hyperreaktivity (zvýšené pohotovosti průdušek ke stažení). Provádí se opakovaným spirometrickým vyšetřením – nejprve v klidu a následně po inhalaci různých koncentrací aerosolu metacholinu, tj. látky, která může zúžení průdušek navodit.

Vyšetření difuzní kapacity plic – vyšetření rychlosti prostupu plynů mezi plicními sklípky a krví.  Provádí se provedením nádechu z přístroje, zadržením dechu a následným výdechem do přístroje podle pokynů sestry.

FeNO – vyšetření množství oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu, pomáhá stanovit míru alergického zánětu v dýchacích cestách. Provádí se provedením nádechu z přístroje podle pokynů sestry. Výsledek je významně zkreslený u kuřáků, alespoň v den vyšetření (před provedením testu) je tedy vhodné nekouřit.

Vyšetření krevních plynů – provádí se odběrem malého množství krve z ušního lalůčku po předchozí aplikaci masti, která zvyšuje jeho prokrvení, nebo z tepny na zápěstí či z třísla s následnou analýzou v přístroji. Hlavním cílem vyšetření je posouzení množství kyslíku a oxidu uhličitého v krvi.

Oxygenoterapeutický test – provádí se opakovaným vyšetřením krevních plynů (viz výše), nejprve při dýchání běžného vzduchu a následně vzduchu se zvýšenou koncentrací kyslíku (zpravidla opakovaně při různých koncentracích). Test se provádí u pacientů se sníženým obsahem kyslíku v krvi – z diagnostických důvodů a před indikací domácí kyslíkové léčby.

Šestiminutový test chůzí – jedná se o test zaměřený na zjištění tolerance fyzické zátěže. Provádí se změřením vzdálenosti, kterou pacient ujde za 6 minut, současně je pomocí oxymetru sledována saturace hemoglobinu kyslíkem. Test se používá také v rámci indikace přenosných zdrojů kyslíku.

Spiroergometrie – komplexní test tolerance fyzické zátěže, při kterém je možné hodnotit reakci plic, kardiovaskulárního systému i svalů na zátěž. Provádí se jízdou na rotopedu při současné monitoraci EKG, měřením krevního tlaku, hodnocením spotřeby kyslíku a výdeje oxidu uhličitého. Provádí se na doporučení lékaře. Vyšetřovaný jedinec musí dobře spolupracovat, být schopný šlapat na rotopedu, nutné je i přiměřené (sportovní) oblečení a obutí.

Impulzní oscilometrie – metoda vyšetření plicních funkcí umožňující vyšetření odporu (resp. impedance) dýchacích cest při minimálních nárocích na spolupráci pacienta. Měření probíhá za podmínek klidového dýchání, je tedy vhodná i pro pacienty, u kterých je manévr usilovného výdechu rizikový.

Bodypletysmografie – vyšetření nepřímo měřitelných plicních objemů a kapacit a měření odporů dýchacích cest. Provádí se v uzavřené prosklené kabině, kde pacient podle pokynů sestry nadechuje a vydechuje do přístroje.