AIQ-21 – Aphasia Impact Questionnaire

AIQ-21 – dotazník na zjištění dopadů afázie na kvalitu života pacienta a plánování terapií z pohledu pacienta na své potřeby

AIQ-21 je dotazník vytvořený britskou logopedkou Kate Swinburn, který se používá v klinické logopedii a neuropsychologii k hodnocení dopadu afázie na každodenní život pacienta. Využívá se zejména u osob po cévní mozkové příhodě, u nichž se objevují potíže s komunikací. Dotazník nabízí širší pohled na afázii – nejen jako na jazykovou poruchu, ale jako na stav ovlivňující více oblastí života.

Jedná se o standardizovaný nástroj, jehož cílem je zjistit subjektivní vnímání dopadu afázie na pacientův život. Dotazník je navržen tak, aby byl srozumitelný i pro osoby s narušenými komunikačními schopnostmi – využívá jednoduchý text, velké písmo a také obrázky a škály s obličeji, které pacientovi pomáhají vyjádřit odpověď.

AIQ-21 hodnotí tři oblasti – komunikaci, sociální zapojení a emocionální stav – a umožňuje tak mapovat funkční dopady afázie v každodenním životě. Administrace probíhá formou rozhovoru. Dotazník obsahuje 21 položek, které jsou hodnoceny na bodové škále 0–4, přičemž vyšší skóre znamená větší negativní dopad afázie na život pacienta.

Součástí dotazníku jsou také doplňující pracovní listy, které umožňují pacientovi vyjádřit, co rád dělá, jaké aktivity jsou pro něj důležité a jakou podporu potřebuje.

AIQ-21 je užitečným nástrojem nejen pro hodnocení kvality života pacienta, ale také pro plánování logopedické terapie a sledování terapeutického pokroku. Může být rovněž využit ve výzkumu zaměřeném na dopad afázie na sociální fungování.

Poděkování
Děkujeme panu prof. PaedDr. Zsoltu Cséfalvayovi, PhD., Dr.h.c.., za poskytnutí cenných informací k testu AIQ-21 a za podporu při přípravě jeho české verze pro použití také u pacientů s primární progresivní afázií.

Tým klinické logopedie FTN

Reference
Swinburn K, et al. A Concise patient reported outcome measure for people with aphasia: the aphasia impact questionnaire 21. Aphasiology. 2019;33(9): 1035 – 1060

Website
Say Aphasia: Trustee

Test AIQ - 21 a formuláře ke stažení (.pdf):

Prezentace použití testu AIQ -21 u pacientů s primární progresivní afázií (.pdf)

Využití dotazníku Aphasia Impact Questionnaire u osob s primární progresivní afázií – předběžné výsledky

Autoři: Zsolt Cséfalvay¹², Štěpánka Philippová², Markéta Štěpánková², Martina Pelclová², Pavol Janoško¹, Robert Rusina²
Pracoviště: ¹ Katedra logopédie, Univerzita Komenského, Bratislava, Slovensko² Neurologická klinika, Thomayerova nemocnice, Praha

Současný stav poznání

Výstupy hlášené samotnými pacienty (patient-reported outcomes) u osob s primární progresivní afázií (PPA) mohou poskytovat cenné informace pro implementaci logopedické intervence. Naše studie si kladla za cíl ověřit možnosti klinického využití dotazníku Aphasia Impact Questionnaire-21 (AIQ-21; Swinburn et al., 2019) u osob s PPA.

Metodika

Použili jsme slovenskou adaptaci AIQ-21 (AIQ-21sk) a provedli polostrukturovaný rozhovor založený na AIQ-21 u pěti pacientů s různými klinickými fenotypy PPA (jeden s nonfluentní variantou, jeden se sémantickou variantou, jeden s logopenickou variantou a jeden s primární progresivní apraxií řeči).

Výsledky

Všech pět pacientů hodnotilo dotazník jako výborný nástroj pro zachycení relevantních oblastí jejich života, které afázie zasahuje. Ani jeden pacient, včetně pacienta se sémantickou variantou PPA, neměl potíže s vyjadřováním ani hodnocením míry obtíží. Pacienti poukazovali na významná omezení v několika oblastech aktivit a participace. Logopedi hodnotili získané informace jako velmi přínosné pro cílenější intervenci podle potřeb pacientů.

Závěr

Použití AIQ-21 u pacientů s progresivním narušením řeči a jazyka může napomoci rozvoji cíleného rozhovoru, hlubšímu porozumění dopadu PPA na aktivity, participaci a emoční stav pacientů, a zároveň poskytuje podklady pro stanovení cílů logopedické intervence.

Reference
Swinburn K, et al. A Concise patient reported outcome measure for people with aphasia: the aphasia impact questionnaire 21. Aphasiology. 2019;33(9): 1035 – 1060