Největší vědecké fórum klinické výživy a metabolismu se po letech opět konalo v Praze a FTN byla u toho!

Po 18 letech se kongres ESPEN (Evropská společnost pro klinickou výživu a metabolismus) vrátil do Prahy. Jeho 47. ročník se uskutečnil v září loňského roku v Kongresovém centru Praha a náš nutriční tým se ho aktivně zúčastnil a zároveň se spolupodílel na organizaci tohoto nejvýznamnějšího evropského kongresu o výživě. Hlavním tématem letošního ročníku byla evoluce a revoluce v klinické výživě. Zúčastnilo se jej více než 4 800 lékařů, nutričních terapeutů, farmaceutů a dalších specialistů z celého světa. Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) se díky aktivní účasti svých lékařů a nutričních terapeutů zařadila mezi nejpočetněji zastoupená pracoviště z ČR.

Kongres ESPEN je jednou z nejprestižnějších mezinárodních platforem, na nichž se setkávají přední odborníci z oblasti klinické výživy s cílem sdílet nejnovější poznatky, zkušenosti a inovace v péči o pacienty s nutričními poruchami. Akce je také jedinečnou příležitostí k prezentaci českých odborníků na mezinárodní úrovni, posílení výzkumu v oblasti klinické výživy a metabolismu a podpoře vzdělávání zdravotnických pracovníků v ČR. Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., předseda vzdělávacího výboru kongresu a současně přednosta Interní kliniky 3. LF UK a FTN, patřil mezi klíčové organizátory, předsedal několika přednáškovým sekcím, měl vlastní přednášku a významně přispěl k početné účasti naší nemocnice v posterové sekci. Naše vedoucí nutriční terapeutka Mgr. Martina Kollerová se podílela na organizaci workshopů a moderovala blok věnovaný eliminačním dietám při onemocněních trávicího traktu. Své příspěvky v posterové sekci prezentovali MUDr. Vejmelka, MUDr. Machava, MUDr. Čermáková a MUDr. Grošup Friedová. Z nutričních terapeutek se aktivně zapojily a příspěvky připravily Mgr. Kollerová, Mgr. Pham a Bc. Trusinová.

PŘÍSPĚVKY V POSTEROVÉ SEKCI:

Příjem vlákniny před transplantací u pacientů s IBS-D a IBS-M: poznatky ze studie MISCEAT
V rámci studie MISCEAT se zkoumal příjem vlákniny u pacientů s IBS-D a IBS-M před fekální transplantací mikrobioty. Výsledky ukázaly slabou, statisticky nevýznamnou souvislost s mírou symptomů – role vlákniny u IBS ale zůstává slibná a zaslouží si další výzkum.

Využití molekulárně genetického testování v klinické praxi u deficitu disacharidáz
Deficity disacharidáz (např. laktázy, sacharázy, trehalázy) způsobují nadýmání, křeče a průjmy. Kromě klinického vyšetření a dechových testů lze diagnózu potvrdit genetickým vyšetřením – zejména u vzácných vrozených forem. Na našem pracovišti je nyní rutinně dostupné genetické vyšetření deficitu sacharázy-izomaltázy (CSID) a deficitu trehalázy, které významně pomáhá v diagnostice a léčbě těchto poruch.

Domácí parenterální výživa v těhotenství: data z českého registru
Domácí parenterální výživa (HPN) je život zachraňující metoda využívaná, když enterální výživa nestačí nebo není možná. V těhotenství se uplatňuje jen vzácně – například u těžké hyperemesis gravidarum, ileu, syndromu krátkého střeva či Crohnovy nemoci. Jde o bezpečnou možnost s dobrými výsledky, vždy je však nutné pečlivě zohlednit potřeby matky i plodu.

Kompulzivní sledování a kalorická restrikce: případ technologií podmíněné malnutrice
Nositelné technologie, jako jsou chytré hodinky, mohou pomoci se zdravým životním stylem, ale u citlivých jedinců nesou i rizika. Případ 47letého muže ukazuje, jak posedlé hlídání kalorií a sledování výdeje energie cvičením prostřednictvím chytrých hodinek vedlo až k hospitalizaci pro hypoglykemické kóma. Po 10 měsících léčby se hmotnost i jídelní chování zlepšily. Tento případ upozorňuje na rizika „techorexie“ a nutnost individuálního, multidisciplinárního přístupu.

Alelická distribuce genů spojených s metabolickými nemocemi u české a vietnamské populace: komparativní přístup
Studie porovnala výskyt genetických variant spojených s obezitou, diabetem 2. typu, metabolismem alkoholu a dalšími metabolickými nemocemi u české a vietnamské populace. Výsledky ukázaly významné rozdíly – rizikové alely byly častější u Čechů, zejména v genech FTO (obezita), TCF7L2 (diabetes 2. typu) a ADH1B (metabolismus alkoholu), zatímco gen pro laktázovou perzistenci (MCM6/LCT) se u Vietnamců vůbec nevyskytl. Tyto poznatky přispívají k lepšímu pochopení genetických vlivů na civilizační onemocnění.

Více o Interní klinice ve FTN

Více o Nutriční a metabolické ambulanci

Více o Gastroenterologické ambulanci

Vaše FTN