FAKULTNÍ THOMAYEROVA NEMOCNICE s poliklinikou
 

Projekt Urogenitální tuberkulózy Urologického oddělení TN

 

   

Projekt Urogenitání tuberkulózy
Urologického oddělení Thomayerovy nemocnice

   

podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechnismu EHP a Norského finančního mechanismu


Vážení kolegové,

dovoluje si Vás informovat, že Thomayerova nemocnice se bude pod záštitou Ministerstva zdravotnictví České republiky v následujících letech zabývat projektem, jehož cílem je komplexní analýza problematiky onemocnění tuberkulózou, které je historicky jedním z charakteristických specifik tohoto zdravotnického zařízení.
Jako u řady jiných onemocnění, dochází i u tuberkulózy v posledních letech ke změnám, a to především v epidemiologii, průběhu choroby a adekvátní terapii (zejména v souvislosti s nárůstem multilékově rezistentních forem). Cílem urologické části projektu je exaktní zmapování problematiky urogenitální tuberkulózy jako jedné z nejčastějších mimoplicních forem tohoto onemocnění.
V případě Vašeho zájmu o spolupráci, a to jak obecně, tak i vrámci jednotlivých konkrétních pacientů s tímto „nevděčným“ onemocněním jsme Vám kdykoliv k dispozici a budeme velmi rádi i za informace o pacientech s urogenitální tuberkulózou, kteří jsou ve Vaší péči a mohli by ujít naší pozornosti.

Doc. MUDr. Roman Zachoval, PhD.
primář Urologického oddělení TN
tel.: 261 083 167, 261 083 688
e-mail: roman.zachoval@ftn.cz

Současný stav urogenitální tuberkulózy v ČR

Tuberkulóza je příčinou nesčetného lidského utrpení a ekonomických ztrát, přestože je paradoxně jedním z nejprobádanějších lidských onemocnění. Relativní pokles výskytu tuberkulózy v posledních desetiletích 20. století znamenal odsunutí tohoto tématu na vedlejší kolej nejen v laických, ale i v odborných kruzích. Tuberkulóza však stále zůstává závažným zdravotnickým problémem zemí třetího světa a s nárůstem migrace obyvatel z těchto lokalit se stává tento problém ožehavým tématem i v našich podmínkách. Urogenitální tuberkulóza je nejčastější mimoplicní formou tuberkulózy, na kterou je potřeba v klinické praxi myslet a včasnou a správnou diagnostikou a léčbou předcházet či minimalizovat riziko nevratného postižení urogenitálního traktu.
Následující tabulky dokumentují hlášené případy urogenitální tuberkulózy v roce 2002 -2008 - zdroj ÚZIS.


TBC močové a pohlavní soustavy
Diagnóza (kó MKN-10) A18.1
  2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
bakteriologicky ověřená i neověřená
muži 12 11 11 5 7 7 4
ženy 16 16 14 4 10 4 2
celkem 28 27 25 9 17 11 6
  z toho bakteriologicky ověřená
muži 6 7 6 3 5 5 4
ženy 10 11 9 - 4 3 1
celkem 16 18 15 3 9 8 5

Hlavní cíle projektu

Hlavním cílem projektu je monitoring aktuálního stavu urogenitální tuberkulózy v ČR, její incidence, mechanizmů přenosu, včasná diagnostika, cílená medikamentózní a přesně indikovaná chirurgická léčba a důsledná dispenzarizace těchto nezřídka komplikovaných a obtížně léčitelných pacientů.
S podporou Ministerstva zdravotnictví ČR a České urologické společnosti bylo naše pracoviště ustanoveno Centrem pro urogenitální tuberkulózu v ČR, které si klade za cíl centralizovat dostupné informace o urogenitální tuberkulóze a v maximální možné míře pomoci s náročnou diagnostikou a léčbou. Ucelený přehled detailních informací o jednotlivých případech bude dostupný formou kasuistik široké odborné veřejnosti prostřednictvím internetových stránek.

Metodika záchytu, diagnostiky, terapie a sledování u pacientů s urogenitální tuberkulózou

  1. Pacienti s UTB jsou nejčastěji diagnostikováni na urologických či pneumologických ambulancích, odděleních a klinikách. Tato pracoviště budou písemnou formou informována o projektu urogenitální tuberkulózy zpracovávaném Urologickým oddělením TN, které touto formou nabízí možnost konsultace recentních diagnostických a terapeutických postupů, pomoc při indikacích intervenčních zásahů a v případě potřeby možnost převzetí pacientů do péče. Informace získané z lokálních zdrojů budou centrálně evidovány, vyhodnocovány a statisticky zpracovány, výsledky pak budou publikovány v odborných časopisech a  na odborných fórech urologických a pneumologických společností. Technické zázemí Urologického oddělení TN umožňuje rovněž možnost nepřetržité konsultační služby elektronickou formou a konsiliární vyhodnocení obrazové dokumentace prostřednictvím služby PACS.
  2. Aktuální možnosti diagnostiky byly v rámci projektu zpracovány dle platných EAU guidelines a budou zveřejněny na webových stránkách urologického oddělení TN. Informace budou průběžně aktualizovány a doplňovány. V případě potřeby nabízí urologické oddělení možnost provedení diagnostických intervenčních vyšetření konsiliárně či za převzetí pacientů do péče.
  3. U pacientů s diagnostikovaným funkčním či morfologickým TB postižením urogenitálního traktu nabízí urologické oddělení TN možnost jak konsultace terapeutických postupů, tak možnost převzetí pacientů do péče a provedení endoskopických, laparoskopických a otevřených rekonstrukčních výkonů s využitím nejmodernějšího přístrojového vybavení – flexibilní endoskopie celého urotraktu, laser, technologie Ligasure, harmonický skalpel, SILS.
  4. Sledování pacientů po terapii UTB lze provádět spádovými pracovišti, Urologické oddělení TN nabízí možnost konsultací follow up schématu dle platných EAU guidelines či převzetí pacientů k dispenzarizaci. Informace a odkazy budou k dispozici na stránkách oddělení.

Jak postupovat při podezření na urogenitální tuberkulózu

Při podezření na urogenitální tuberkulózu prosím kontaktujte Centrum pro urogenitální tuberkulózu v ČR.
Kontaktní informace: Urologické oddělení TN, Vídeňská 800, Praha 4
Kontaktní osoby:

Doc.MUDr. Roman ZACHOVAL, PhD.

tel.: +420 261 083 819

e-mail: roman.zachoval@ftn.cz

MUDr. Petr NENCKA

tel.: +420 261 082 554

e-mail: petr.nencka@ftn.cz

Algoritmus vyšetření u pacienta s podezřením nebo prokázaným
tuberkulózním onemocnění urogenitálního ústrojí v TN

  1. Pacient je odeslán praktickým nebo odborným lékařem na ambulanci urologického oddělení Thomayerovy nemocnice (TN, pavilon B4 v areálu TN) pro podezření na tuberkulózu urogenitálního ústrojí.
  2. Ambulantní lékař urologického oddělení TN provede standardní urologické vyšetření, které se skládá z podrobné anamnézy, zjištění současných potíží pacienta, provede klinické vyšetření a nechá na radiodiagnostickém oddělení zhotovit zadopřední a bočný snímek hrudníku, indikuje provedení ultrazvukového vyšetření, intravenózní vylučovací urografie, CT, event. endoskopických vyšetření.
  3. Podezření na urogenitální tuberkulózu je vysloveno na základě anamnestických údajů, symptomů pacienta, pro urogenitální tuberkulózu typického rentgenového obrazu a „sterilní“ pyurie a laboratorních výsledků.
  4. Pacient je pro podezření na urogenitální tuberkulózu je přijat k hospitalizaci na urologické oddělení TN, pokud jeho léčba vyžaduje akutní urologickou intervenci či na Oddělení tuberkulózy v rámci Pneumologické kliniky, které se nachází v samostatném pavilonu K.
  5. Zde je pacient uložen na lůžko a je seznámen s provozním řádem oddělení, který zajišťuje přiměřenou izolaci infekčního nemocného.
  6. Okamžitě jsou provedeny odběry krve, moče a odběry sputa na průkaz vyvolavatele onemocnění – Mycobacterium tuberculosis komplex (M.Tbc).
  7. Materiál je odeslán do akreditované Mikrobiologické laboratoře na vyšetření přímou mikroskopií, kultivací a případně i rychlé amplifikační metody na průkaz M.Tbc.
  8. Pokud je onemocnění potvrzeno již mikroskopickým průkazem M.Tbc v moči, je tento výsledek tentýž den telefonicky oznámen ošetřujícímu lékaři.
  9. Je zahájena antituberkulotická (AT) léčba dle doporučených léčebných režimů WHO.
  10. Pokud onemocnění není potvrzeno mikroskopicky, ale podezření na Tbc je natolik naléhavé, je AT léčba také podána.
  11. Výsledek kultivačního vyšetření je u Tbc k dispozici nejdříve za 2 týdny, definitivní  pak po 7 týdnech.
  12. Při bakteriologickém průkazu M.Tbc je laboratorní vyšetření doplněno ještě o identifikaci mykobakteriálního kmene a výsledek jeho lékové citlivosti. Tím je rozlišeno, zda se jedná o citlivou nebo rezistentní formu Tbc (MDRTBC).
  13. Iniciální fáze léčby, která trvá zpravidla u citlivé (nerezistentní) formy 2 – 3 měsíce a u rezistentní formy 6 měsíců, probíhá za hospitalizace. Pokračovací fáze léčby může probíhat ambulantně za předpokladu, že bylo dosaženo opakovaně kultivační negativity moče a pacient dobře spolupracuje. Pokud tato spolupráce není zajištěna nebo trvá kultivační pozitivita moče, probíhá celková léčba, která je přímo kontrolovaná, za hospitalizace.

Užitečné webové stránky:

http://www.uroweb.org/fileadmin/tx_eauguidelines/2009/Full/Urological_Infections.pdf

Publikace:

Nencka P., Zachoval R., Bártů V., Blažková H. Urogenitální tuberkulóza – současný stav. Prakt. Lék. 2008, 88, 3:132-137
Nencka P., Zachoval R., Vik V., Borovička V., Záleský M., Bártů V., Blažková H., Beran M. Tuberkulóza pohledem moderní urologie. Urolog. pro Praxi, 2009; 10 (1): 384-388

Závěrem:

Za všechny cenné informace o sledovaném onemocnění všem milým kolegům srdečně děkujeme. Jako poděkování za Vaši námahu nabízíme spoluautorství publikací, které, jak doufáme, obohatí a usnadní práci s tímto závažným onemocněním.

S díky

 

MUDr. Petr NENCKA
koordináror projektu		 Doc. MUDr. Roman ZACHOVAL, PhD.
primář urologického oddělení TN