Napsali o nás: Rozhovor s MUDr. Zdeňkem Antošem - „Vnitřní“ ultrazvuk usnadní odhalení nádorů (týdeník Téma)

O novém a v ČR ojedinělém ultrazvuku s elastrografií poskytl rozhovor MUDr. Zdeněk Antoš, vedoucí lékař Endoskopického centra TN pro týdeník Téma. Nový ultrazvuk pořídila pro TN Nadace Agrofert. Jde o vysoce moderní přístroj, který již pomáhá lékařům při diagnostice onemocnění nejčastěji trávícího ústrojí.

Včasné rozpoznání nemoci a cílená léčba je pro život pacienta zásadní. To platí napříč všemi diagnózami, těch onkologických se to týká dvojnásob. Právě zlepšení diagnostiky si slibují lékaři Thomayerovy nemocnice od nového „vnitřního“ ultrazvuku. V některých případech navíc díky němu není třeba provádět biopsii, tedy odběr vzorku tkáně. Pražské nemocnici přístroj za necelých šest milionů korun zakoupila Nadace Agrofert. Momentálně jde o jediné zařízení tohoto typu v ČR. „Poskytne nám jednodušší a hlavně přesnější vyšetření zažívacího traktu, štítné žlázy, cév či slinivky,“ říká MUDr. Zdeněk Antoš, vedoucí lékař Endoskopického centra z Interní kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice.

V čem se tento moderní ultrazvuk liší od jiných zobrazovacích metod?
Jedná se o přístroj s pokročilou technologií zobrazování tkání a orgánů ve vysokém rozlišení. Jde o ultrazvuk nejvyšší kvality, který je v současnosti na trhu. Nad rámec standardního ultrazvuku je zde i možnost takzvané tkáňové elastografie. Ta nám přináší nové informace o tkáních některých orgánů. A dává nám možnost porovnat data získaná například z CT či z magnetické rezonance se sonografickými nálezy (viz Diagnostické zobrazovací metody).

Co si od jeho využití konkrétně slibujete?
Zlepšení diagnostiky řady onemocnění včetně nádorů. Věříme, že výrazně zefektivní a zjednoduší vyšetření širokého spektra onemocnění, a to zejména u trávicího traktu, onemocnění cév, štítné žlázy a srdce. Vyšetření bude také mnohem komfortnější a šetrnější pro pacienty. Jeho přínos je jednoznačně ve špičkové kvalitě zobrazení výše uvedených orgánů, a tudíž v možnosti detekovat změny, které méně kvalitní či starší přístroje nedokážou odhalit. Samozřejmě i zde záleží na zkušenostech lékaře.

Další možností nového zařízení je neinvazivní vyšetření tkání, vámi již zmíněná elastografie. O co jde?
Každá tkáň v lidském těle má svoji tuhost. Když je tkáň nemocná, tuhost se mění. Elastografie to dokáže vypočítat či zmapovat. Analýza ultrazvukového vlnění odraženého například od tkáně jater nám tedy přináší nepřímo informace o stavu jaterní tkáně. Zjednodušeně řečeno – čím méně je jaterní tkáň elastická a čím více je tuhá, tím více je v ní vaziva. Tímto způsobem je možné stanovit pokročilost jaterního onemocnění.

Zmínil jste i onemocnění trávicího traktu – znamená to, že by toto zařízení mohlo nahradit i obávanou kolonoskopii, tedy vyšetření střeva pomocí endoskopu, optického přístroje, který se zavádí do střev konečníkem?
Ne, tento přístroj nahradit endoskopické vyšetření horní části trávicího traktu (jícnu, žaludku a dvanáctníku) ani vyšetření konečníku a tlustého střeva nemůže. Principem endoskopického vyšetření je přenos obrazu, který je snímán kamerou umístěnou na konci endoskopu. Zcela reálný obraz se poté přenáší na monitor a vyšetřující lékař hodnotí případné změny na sliznici, a může rovněž prostřednictvím speciálního instrumentária provádět odběry tkání k dalšímu vyšetření. Toto bohužel ultrazvukové vyšetření neumožňuje. Ultrazvukové vlnění prochází tělem a odráží se od jednotlivých orgánů. Data jsou pak přístrojem zpracovávána a zobrazena na monitoru lékaři, který je hodnotí a popisuje. Jde tedy o dvě různé metody.

Zaujalo mě, že by tento nový ultrazvuk mohl nahradit biopsii, čili odběr vzorku tkáně. Je to pravda?
Obecně operaci ve smyslu odběru vzorku, tedy takzvanou biopsii, sice nenahradí, ale například elastografií zhodnotí některé vlastnosti jaterní tkáně a přinese nové informace, které bychom nezískali jinak než zmíněnou biopsií – tedy odběrem jaterní tkáně pomocí speciální jehly. Další informace lze získat i spojením přístroje se speciálním endoskopem vybaveným ultrazvukovým čidlem. Lze takto zobrazit strukturu tkání mnohem lépe, protože ultrazvuk je během vyšetření blíže vyšetřovaným strukturám a umožní jejich lepší zobrazení a například i vzájemný vztah k okolním orgánům nebo cévám.

Velkým přínosem by prý tento přístroj měl být i v diagnostice nádorů slinivky břišní, které patří mezi největší zabijáky. Jak konkrétně k jejich odhalování přispěje?
Jednoduše tak, že nám tento „vnitřní“ ultrazvuk umožní slinivku břišní lépe vyšetřit. V případě nejasného nálezu lze díky tomuto ultrazvuku odebrat cíleně vzorky tkání a odeslat je k histologickému vyšetření. Umožní zobrazit rozsah nádorového onemocnění, který je důležitým kritériem chirurgického řešení. Výhodu přináší i možnost porovnat data získaná z jiného zobrazovacího vyšetření, například z magnetické rezonance či počítačové tomografie.

Mohlo by využití ultrazvuku nějak zásadně promluvit i do zlepšení prognózy pacientů s tímto nádorem, případně jinými nádorovými onemocněními?
Prognózu často ovlivní fáze, ve které je nádor diagnostikován. Proto se neustále vyvíjejí a testují nové přístupy, jak zjistit nádorové onemocnění už v počátku jeho vzniku. Vysoké rozlišení a také využití již zmíněné „vnitřní sonografie“ je důležitým krokem ke zlepšování diagnostiky, a tím i prognózy a následné léčby.

Sonografie (neboli „ultrazvuk“): Ultrazvukové vlny procházejí tělem a odrážejí se od jednotlivých tkání a orgánů s různou „intenzitou“. Počítačová tomografie (CT, neboli „cétéčko“): K zobrazení vnitřních orgánů využívá rentgenové záření. Magnetická rezonance: K zobrazení orgánů využívá silné magnetické pole a elektromagnetické vlnění s vysokou frekvencí, na rozdíl od „cétéčka“ je zde nulová radiační zátěž.

Zdroj: týdeník Téma
Datum vydání: 24. 5. 2019
Autor: sil