Napsali o nás: Zlepšit vyhlídky pacientů s rakovinou plic pomůže screening. Za deset měsíců jím prošly dva tisíce lidí, pět procent s pozitivním záchytem (Zdravotnický deník)

Od začátku letošního roku byl v Česku odstartován pilotní program screeningu rakoviny plic. Ze čtyř tisíc oslovených lidí v riziku jich přitom nabídky se do screeningu zapojit využila polovina – a u pěti procent zúčastněných byl záchyt pozitivní. Pokud se povede screening zavést tak, aby ho riziková populace využívala, mohlo by se zvýšit přežití pacientů s rakovinou plic. Odborníci by ale také chtěli zapracovat na průchodu pacienta systémem, a to zejména v některých regionech. Smutnou realitou totiž je, že lidé žijící v některých krajích mají v případě, že onemocní rakovinou plic, vyhlídky podstatně horší než v regionech jiných. Pravidlem by tak mělo být, že pacienti s tímto onemocněním budou léčeni v některém ze sedmi pneumoonkochirurgických center.

Na kulatém stole Zdravotnického deníku na téma Cesta pacienta s karcinomem plic za včasnou diagnózou a léčbou, který se konal 9. listopadu v Praze, to řekla předsedkyně Výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN profesorka Martina Koziar Vašáková.

Onkologická péče v Česku má své cíle a priority vytyčeny v Národním onkologickém plánu (NOP) „Národní onkologický plán pomůže, protože jde o závazný, oficiální dokument. To, kam bychom si přáli, aby onkologie směřovala, by mělo být i plněno. Peníze by měly jít převážně z evropských zdrojů za jednotlivými kapitolami NOP. Jednou z vlaštovek jsou centrální multidisciplinární týmy, přičemž by bylo vhodné restrukturalizovat systém komplexních onkologických center. Ta by měla zůstat, ale třeba v Praze by místo umělého rozdělení bylo vhodné udělat jeden velký KOC Praha s pododděleními a orgánově specifickými centrálními multidisciplinárními týmy. To by urychlilo cestu pacienta systémem,“ uvádí Martina Koziar Vašáková.

Bohužel je přitom dnes situace taková, že pacienti z některých regionů, jako je Karlovarský kraj, část Ústeckého nebo část Jihočeského kraje, mají zhoršený přístup k diagnostice a péči. Na klinice ve Fakultní Thomayerově nemocnici tak znají i smutné případy, jako byl ten mladého muže z Karlovarska, který měl v době CT vyšetření resekabilní nádor, když se ale po čtyřech měsících, během nichž se nedělo nic, konečně dostal do centra, měl již vzdálené metastázy. Právě rakovina plic přitom vede žebříčky mortality na zhoubné nádory, a to nejen v Česku. U nás si tuto diagnózu každý rok vyslechne kolem šesti tisíc lidí a podobný počet pacientů onemocnění podlehne.

Česko jako lídr screeningu

Odborná společnost by přitom ráda dosáhla toho, aby se nejen zlepšila diagnostika a léčba, ale aby se zvýšilo přímo plicní zdraví. Když se tak po deseti letech úsilí odborníků na začátku tohoto roku povedlo odstartovat screening rakoviny plic, zlepšil se zároveň záchyt i dalších plicních chorob, například u pacientů s fibrózními změnami či při rozšíření o funkční vyšetření také CHOPN.

VÍCE v článku

Zdroj: Zdravotnický deník
Datum vydání: 17.11.2022
Autor: Michaela Koubová

Vaše FTN