Napsali o nás: Rozhovor s ředitelem TN Zdeňkem Benešem o koronavirové epidemii a aktuální situaci v nemocnici (PRAŽSKÝ PATRIOT)

Pro PRAŽSKÝ PATRIOT poskytl rozhovor ředitel TN doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc., který mj. hovořil o aktuální situaci v nemocnici v souvislosti s koronavirovou epidemií. V rozhovoru se věnoval také otázce hygienických a protiepidemických opatření, která byla v TN přijata s vyhlášením epidemie v ČR nebo k ochranných pomůckám u zdravotníků. Hovořil také o zesnulé sestřičce a poděkoval všem zdravotníkům za jejich skvělou a náročnou práci. Jeho děkovná slova byla směřována také všem dobrovolníkům, jednotlivcům či firmám, které s námi spolupracují a nabízejí TN nejrůznější materiální i finanční pomoc.

Ředitel krčské nemocnice: Bojujeme proti neviditelnému nepříteli, k zavlečení viru může dojít i z bot pacienta

Na Thomayerovu nemocnici v pražské Krči se v souvislosti s oddělením následné péče po vypuknutí pandemie snesla kritika, proti které se zdravotnické zařízení ohradilo. Jak výtky s odstupem času hodnotí ředitel nemocnice Zdeněk Beneš?

Jak je to ve skutečnosti s hygienou na oddělením následné péče?

 Do teď jsem nepochopil neoprávněnou kritiku. Předně chci říci, že v celé naší nemocnici platí, a to již od začátku vypuknutí epidemie, přísná hygienická a protiepidemická opatření na všech pracovištích. Dále se striktně řídíme pokyny ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR a Hygienické stanice hl. města Prahy. Na základě těchto skutečností odmítám jakékoliv spekulace o tom, že by v naší nemocnici byla kdy zanedbána jakákoliv hygienická či jiná opatření. Navíc na oddělení chodí pravidelné hygienické kontroly a rovněž kontroly kvality péče, které dosud neshledaly žádná pochybení.

Jaká opatření na tomto oddělení byla přijata?

Na oddělení následné péče, stejně jako na každém oddělení v nemocnici, platí režimová opatření, která souvisí s hygienickými a protiepidemickými pokyny. Na tomto pracovišti všichni zdravotníci používají ochranné pomůcky té nejvyšší možné ochrany. Jedná se o respirátory typu FFP2, ochranné zesílené pláště, brýle či štíty, dvojité rukavice, návleky na boty a empír. Při provádění procedur generujících takzvaný aerosol používají zdravotníci respirátor typu FFP3, celoobličejový štít a brýle, dvojité rukavice, gumové holiny a ochranný overal – TYVEC.

Tito pozitivní pacienti jsou od začátku bariérově izolovaní od ostatních „zdravých“ pacientů, kteří mají samostatný pokoj. Zdravotníci si před vstupem do jejich pokoje, standardně vyměňují své ochranné pomůcky, aby zabránili případnému přenosu viru na tyto „zdravé“ pacienty. Všichni nemocní mají roušky, pokud jim to dovoluje jejich aktuální zdravotní stav a nedělá jim to dýchací potíže. Situace na všech ostatních stanicích v rámci daného oddělení je v pořádku a nákaza virem se na tato další pracoviště nepřenesla, a to právě díky našim přijatým režimovým opatřením.

Jak je na tom nemocnice se zásobami roušek a jaká je jejich momentální denní spotřeba? A co respirátory?

Ochranných zdravotních pomůcek máme relativně zatím potřebné množství, ale vše je závislé na pravidelných dodávkách ministerstva, a to zvláště u respirátorů typu FFP3 bez ventilů. Vlastních jednorázových roušek máme dostatečnou zásobu, která nám vydrží určitou dobu. Jejich spotřeba se však neustále zvyšuje a jsme závislí na jejich průběžném zásobování. Denní spotřeba jednorázových ústenek je v řádu několik stovek kusů. 

Jaký je v souvislosti s pandemií aktuálně největší problém Thomayerovy nemocnice?

Musím říci, že pro naše zdravotníky je současná situace velice složitá a extrémně vyčerpávající. Většina z nich se s podobnou situací nikdy ve své profesní kariéře nesetkala. Navíc bojují s něčím, co zatím nelze někdy jednoduše vyléčit. Kvůli epidemii musíme řešit například i personální komplikace, které nám vznikají.

Za situace, kdy máte několik zdravotníků v karanténě nebo jsou doma se svými dětmi kvůli zavřeným školkám a školám či v běžném provozu vám chybí několik desítek sestřiček a pomocného personálu do plného stavu, tak to pro nás není vůbec jednoduchá věc. Díky této epidemii budeme mít zcela určitě také ekonomické ztráty. Tomu se bohužel nevyhneme.

Navíc chci zdůraznit, že naše nemocnice kdysi přišla, proti její vůli, o infekční lůžka, a to na základě rozhodnutí pojišťovny v roce 2012. Nám tak zbyla pouze infekční ambulance. Z tohoto důvodu jsme museli přetransformovat a reorganizovat nemocnici tak, aby mohla covidovou pandemii v rámci naší obrovské spádové oblasti vůbec zvládnout. Připomenu jen, že do našeho spádového území patří Praha 4 a 11 a část Středočeského kraje. Zde se bavíme o přibližně půl milionu obyvatelích. 

Nicméně musím zmínit rovněž to, že jsme pro naše zdravotníky navýšili mzdové prostředky. Jedná se o ty zdravotníky, kteří se především starají o Covid+ pacienty. Tito zdravotníci v takzvané první linii si to bezesporu velice zaslouží. S tímto opatřením se nám však automaticky zvýší i celkové mzdové výdaje, se kterými jsme nepočítali. Všem našim zdravotníkům chci velice poděkovat za jejich obětavou práci, kterou vykonávají, i když jsou dnes už na pokraji svých sil.

Když se s odstupem podíváte na mediální kritiku s údajným pochybením zdravotnického personálu v případě hospitalizace pacienta na plicním oddělení, mělo se něco udělat jinak?

Zde bych chtěl zdůraznit, že zdravotnický personál nepochybil a v dané situaci se zachoval zcela profesionálně a dle standardních hygienických a protiepidemických postupů a opatření, která v té době platila. Tehdy šlo pouze o cestovatelskou anamnézu, kterou zmíněný pacient – taxikář nesplňoval.

Zdravotníci dělali všechno pro to, aby pacienta hlavně zachránili a zároveň jej udrželi při životě, a to navzdory tomu, že se jednalo o velmi komplikovaného a extrémně obézního pacienta, který tak dostal novou šanci na život. Sestřička i lékař na JIP se dle svého nejlepšího vědomí chránili dostupnými standardními ochrannými pomůckami, která jsou běžně používána u pacienta při podezření na jakékoliv infekční onemocnění. 

Tyto pomůcky měli k dispozici na svém oddělení. Vzhledem k vypjaté situaci spojené s bojem o život pacienta, který byl v té chvíli bohužel Covid+, mohlo k infekci dojít i navzdory k použitým ochranným pomůckám. Nicméně nikoliv svévolným porušením pravidel bezpečnosti práce s infekčním pacientem ze strany zdravotníků.

Smutnou událostí je úmrtí zdravotní sestry z Thomayerovy nemocnice. Ve veřejném prostoru se kolem toho šířilo dost zpráv a spekulací. Je na nich něco, co byste podpořil, nebo naopak dementoval?

Předně je mi velice líto, co se sestřičce stalo a upřímně toho lituji. Byla to žena, která měla srdce na pravém místě a ke své práci přistupovala absolutně profesionálně. Málokdo si dnes uvědomuje jednu důležitou věc, a sice tu, že to byla právě tato sestřička, která svou obětavostí a prací, zachránila život vysoce infekčnímu a polymorbidnímu pacientovi – taxikáři. To je potřeba si uvědomit a o to více nás mrzely útoky na její osobu. Tuto situaci nesla velice těžce, a to včetně její rodiny a následně to negativně ovlivnilo i průběh její nemoci, který nakonec skončil velikou tragédií. 

Nedávno obdržela krčská nemocnice dar 100 000 korun vietnamské komunity na boj proti koronaviru. Hlásí se další soukromí či firemní dárci a sponzoři s nabídkami na pomoci?

Musím říci, že pomoc od dobrovolníků, jednotlivců či různých nadací a společností je obrovská. A za naše zdravotníky chci všem upřímně poděkovat za takovou skvělou spolupráci, podporu a iniciativu, se kterou jsem se dosud nikdy nesetkal. Velmi mile mě například překvapila pomoc ze strany vietnamské komunity, která nám už dvakrát za sebou pomohla, a to jak finančně, tak i materiálně. Veřejně jsme jim také poděkovali a chci jim poděkovat ještě jednou. Pomoci se nám dostává ze všech stran a naštěstí se nám hlásí další podporovatelé, kteří nám nabízení různou podporu. 

U hlavního vchodu do nemocničního areálu zůstává uzavřen odběrový stan pro testování na covid-19. Proč?

Odběrový stan pro testování na covid-19 jsme museli dočasně uzavřít, a to z personálních a hlavně z kapacitních důvodů. Zájem ze strany veřejnosti byl totiž natolik obrovský, a například i ze strany pražských hasičů, že vysoce převýšil kapacitní možnosti laboratoří, které pro nás zpracovávaly odebrané vzorky. Denně jsme jen v tomto stanu odebrali navíc lidem v průměru 150 až 250 vzorků a ty jsme poté odesílali do externích laboratoří, které však nebyly schopné, tak veliké množství, v krátkém čase pro nás zpracovat. 

Důsledkem toho byly dlouhé čekací lhůty na výsledky odebraných vzorků a lidé museli zbytečně čekat. Což jim přirozeně komplikovalo jejich návrat do zaměstnání či jim to dělalo problémy v jejich osobním životě. V současné době však opět uvažujeme o znovuotevření odběrového stanu, ale bude to záviset na možnostech laboratoří a personálních kapacitách naší nemocnice. Stále však u nás funguje odběrové místo v rámci infekční ambulance, ale zatím pro pacienty, kteří chodí k nám do nemocnice, zaměstnance či pro akutní případy.

VÍCE v článku.

Zdroj: PRAŽSKÝ PATRIOT
Datum vydání: 22. 4. 2020
Autor: Jan Puci

Vaše TN