Napsali o nás: Rozhovor s přední českou pneumoložkou Martinou Vašákovou o koronavirové epidemii (Reflex)

Je přední českou specialistkou na léčbu plicních onemocnění. Její klinikou už prošly bezmála čtyři desítky pacientů s onemocněním COVID-19, devět z nich zemřelo. Profesorka Martina Vašáková (56) z Thomayerovy nemocnice přesto nebo právě proto považuje humbuk kolem nového koronaviru za nebezpečnější než virus samotný – na pomyslné stupnici od 1 do 10 mu za sebe dává tak dvojku či trojku. Rozhovor k současné virové epidemii  poskytla prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a TN pro týdeník Reflex.

Šokovala mě ta rozsáhlá opatření, nejsou adekvátní, říká plicní lékařka Martina Vašáková

A co ji nejvíc zasáhlo a rozzlobilo? Náhlé úmrtí její kolegyně, zdravotní sestřičky Věry, která se nakazila od pacienta. Paní primářka je přesvědčená, že k smrti výborné sestry přispěl stres ze lživého veřejného obvinění, že nezodpovědně roznášela infekci.

Vedete v Thomayerově nemocnici plicní kliniku, kde se léčí i pacienti s nákazou novým koronavirem. Kolik jich vaší péčí zatím prošlo (Stav ke dni 27. 4., kdy byl rozhovor dokončen)?

Naším lůžkovým oddělením specializovaným na COVID-19 prošlo zatím pětatřicet pacientů. Hospitalizujeme samozřejmě jenom ty, jejichž stav to vyžaduje, čili ty s covidovým zápalem plic anebo v celkově špatném stavu. Většina nepotřebovala žádnou podporu dýchacích přístrojů a byli propuštěni do domácí péče, osm pacientů jsme umístili na jednotku intenzívní péče, případně přeložili na anesteziologicko-resuscitační kliniku, kam jsme překládali i dvě nové pacientky s rozsáhlým oboustranným zápalem plic. U obou jde o profesní nákazu.

Zemřel někdo?

Zemřelo devět pacientů. Jednalo se o seniory, většinou starší osmdesáti let a měli řadu dalších závažných diagnóz.

Jak a čím pacienty léčíte? Četla jsem, že připravujete léčbu krevní plazmou od dárců vyléčených z COVID-19. Podává se už v USA, v Itálii či Německu.

Už od počátku všem pacientům dáváme antimalarikum Plaquenil, dostupný lék, u něhož existuje alespoň nějaký důkaz, že dokáže mírnit poškození plicní tkáně způsobené koronavirem. Sháníme i různé nové protivirové preparáty. Jeden z nich brání vstupu koronaviru do plicní buňky, a protože je to lék původně určený pro léčbu řídnutí kostí, osteoporózy, měl být dostupný. V Česku je registrován, ale ještě tu fyzicky není. A čekáme i na japonský favipiravir.

A co ta plazma?

Plazmu už pacientům podáváme, poprvé v pondělí 20. dubna. Zřejmě jako první v republice. Využili jsme toho, že jsme měli mladé pacienty, kteří jsou již čerstvě vyléčení. Dostali ji i poslední tři pacienti, kteří jsou nyní hospitalizováni na ARK. Plazma je z teoretického hlediska dobrá v tom, že dokáže jak zabít nebo inaktivovat mikroby, které ničí plicní tkáň, tak vyladit reakci imunitního systému. Ta totiž může být často nebezpečnější, agresívnější než samotný virus.

VÍCE v rozhovoru týdeníku Reflex.

Zdroj: Reflex
Datum vydání: 30. 4. 2020
Autor: Jana Bendová

Vaše TN