Napsali o nás: Rozhovor s MUDr. Františkem Koukolíkem, DrSc. nejen o životě na patologii, Medical Tribune

„Mám radost, jak se naše pracoviště rozvíjí. Před čtyřiceti lety jsem začal zkypřovat záhon, pak se objevily sazeničky, vzešly a já už jen s velkým uspokojením sleduji, do jaké mohutnosti vyrostly a jak rostou další,“ říká MUDr. František Koukolík, DrSc., o svém působení na patologii pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Hovoříme spolu brzy ráno, než na vaše pracoviště přijdou k hodnocení první biopsie, pak už se budete věnovat běžné práci patologa. Píšete knihy pro odbornou i laickou veřejnost, držíte krok s oborem. Evidentně jste ve svých 82 letech ve vynikající mentální kondici. Pomohlo vám k tomu nějak to, co všechno víte o neurobiologii?

Nejméně z poloviny jsou za tím geny, jak se do mě rodiče, prarodiče a neznámí předkové propsali. Pak určitě hraje svou roli zvědavost, kterou pořád mám. I to je ale z poloviny podmíněno geneticky. Důležité bylo, že jsem se jako dítě v první třídě naučil aperceptivně číst, byl jsem v pokusné třídě pana profesora Příhody, na které se tahle metoda v roce 1947 testovala. Díky tomu čtu celou stránku najednou. Když mi bylo deset, teta mi dala Masarykův slovník naučný a já ho z valné části přečetl. Měl jsem štěstí na tátu a dědu, kteří mě ve zvídavosti podporovali, a také na skvělé učitele. A mám kliku, synapse jsou stále jakžtakž funkční, tím se zabývá neurověda, a mitózy snad zůstávají souměrné, čímž se zabývají onkologové, které tímto uctivě zdravím.

Vlastně jmenujete faktory, které vás ovlivňovaly někdy ve čtyřicátých letech. Je to náhoda, nebo na úspěšné stárnutí je založeno tak silně již v dětství?

Je to směs náhod a nutností, skutečně je to podle mého dáno tím, co dostaneme v raném věku – a v genetickém materiálu, který se vyvíjí podle toho, kde začneme: desítky až stovky tisíc let, desítky milionů let…

Zdůraznil jste slovo zvědavost. Jaké dveře se pro vás nyní otevírají? Na co jste zvědavý v neurobiologii a neuropatologii?

Toho je spousta. Jaký je vztah mezi výsledky zobrazovacích metod a jejich molekulárním podkladem? To je vlastně jedna z cest, jako pochopit vztah mezi mozkem a vědomím. Otevírá se téma umělé inteligence, dochází k lepšímu pochopení proteomiky, k lepšímu pochopení mechanismu genetického kódování…

Zmínil jste nástup umělé inteligence. Co ten podle vás znamená?

To je jeden ze zlomů ve vývoji podobného významu, jako byl třeba vynález ohně. Prostě fundamentální změna. V dobrém i ve zlém, záleží na lidech, jak ji využijí. Pokud se stane AI autonomní, bude si dělat, co chce. Do jaké míry je singularita umělé inteligence reálná, nevím, ale možné to je.

VÍCE v rozhovoru

Zdroj: Medical Tribune
Datum vydání: 28. 4. 2023
Autor: Medical Tribune

Vaše FTN