Napsali o nás: Rozhovor s MUDr. Brožovou - Genová terapie nadějí pro děti s metachromatickou leukodystrofií (Medical Tribune)

„Troufám si říci, že žádný dětský neurolog v Česku nemá prázdnou ambulanci. Bylo by skvělé, pokud by se nám i nadále podařilo zachovat počet lékařů naší specializace okolo 140. Nemůžu ale říci, že bychom měli úplný přetlak zájemců. Víme přitom, že v příštích pěti letech bychom potřebovali vychovat šedesát odborníků, abychom zachovali alespoň současný stav,“ říká MUDr. Klára Brožová, primářka Oddělení dětské neurologie Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a místopředsedkyně Společnosti dětské neurologie ČLS JEP. Ve své praxi se dlouhodobě věnuje leukodystrofiím a jiným vzácným neurologickým onemocněním. Jako první v ČR také pomohla zajistit genovou terapii pro děti s metachromatickou leukodystrofií, které díky přeshraniční spolupráci tuto léčbu nedávno podstoupily v italském Miláně a mají šanci na lepší život.

O jaké onemocnění jde?

Metachromatická leukodystrofie (MLD) je autozomálně recesivní dědičná porucha lysozomálního střádání, která způsobuje deficit arylsulfatázy A (ARSA), enzymu štěpícího sulfatidy. Dochází tak k jejich akumulaci v lysozomech buněk tvořících myelin v centrálním i periferním nervovém systému a v menší míře i v lysozomech buněk jiných orgánů. To se projevuje progresivní demyelinizací s velkou variabilitou klinického nástupu a závažnosti onemocnění.

Pojďme se vrátit k sourozencům s MLD, kteří jako první z ČR podstoupili autologní transplantaci geneticky modifikovaných kmenových buněk. Jak u nich léčba proběhla, jak se vyvíjí?

Připomněla bych, že se jedná o desetiletého chlapce a osmiletou dívku, kteří měli mírné klinické příznaky MLD před sedmým rokem věku. Obě děti už mají za sebou chemoterapie, odběr kmenových hematopoetických buněk a následně genovou terapii, tedy transplantaci vlastních kmenových buněk, které byly upraveny tak, aby obsahovaly fungující kopie genu kódujícího enzym ARSA. Celý proces léčby – včetně všech potřebných vyšetření a poměrně dlouhé hospitalizace – oba sourozenci absolvovali v milánském centru, zvládli ji dobře a neurologicky se nezhoršili.

Poté museli docházet ještě několik týdnů na ambulantní kontroly přímo v Miláně, přičemž chlapec, který podstoupil transplantaci v květnu, už je zpátky v Česku, a dívenka, která podstoupila transplantaci v červenci, se bude vracet začátkem října. Na naše oddělní budou dále dojíždět na pravidelné kontroly, zpočátku po třech měsících, v plánu je i sledování výsledků terapie milánským pracovištěm. Efekt léčby, to znamená aktivita enzymu ARSA, bude nabíhat postupně, nicméně mnohem rychleji, než by tomu bylo v případě alogenní transplantace. Takže někdy na podzim nebo koncem roku bychom mohli vědět víc o dalším průběhu MLD, ale už nyní víme, že u chlapce se tři měsíce po léčbě aktivita enzymu kompletně upravila.

Kdy a jak se na onemocnění MLD u těchto dětí přišlo?

Jsem ráda, že u obou sourozenců byla diagnóza stanovena relativně včas, kdy byli jen lehce symptomatičtí, byli schopni samostatné chůze a nedošlo u nich k poklesu kognitivních funkcí. To znamená, že mohli být kandidáty na genovou terapii, díky níž mají šanci na život. U chlapce se nemoc začala projevovat jemnými kognitivními poruchami, s čímž souvisely drobné potíže ve škole, zhoršení prospěchu a nesoustředění, před devátým rokem života už měl jasné oslabení motorických funkcí jedné dolní končetiny. Kolegové ve FN Brno, kde dělali první vyšetření, zjistili, že se jedná o polyneuropatii a že by mohla být geneticky podmíněná. Nastala tudíž analýza velkého panelu genů, jejichž mutace souvisejí s polyneuropatiemi. Přibližně po roce, na začátku prosince 2022, bylo identifikováno, že se jedná o mutaci genu pro ARSA, tj. o MLD.

Po konzultaci s brněnským pracovištěm se chlapec následně dostal do mé péče. Nejprve probíhala intenzivní komunikace s centrem v Miláně, zda by byli ochotni poskytnout genovou terapii pacientovi z Česka. Museli pro něj vytvořit plán léčby a udělat kalkulaci celkových nákladů na zdravotní péči, která se pohybovala okolo 3 milionů eur. S touto informací jsme pak vyrazili vyjednávat na zdravotní pojišťovnu. V mezičase jsme čekali na výsledky genetických testů rodičů, přičemž se ukázalo, že oba jsou přenašeči mutace genu pro ARSA. Dále jsme proto indikovali genetické vyšetření i u jejich dcery, která už měla polyp žlučníku a drobné koordinační nedostatky. Bohužel, diagnóza MLD se potvrdila i u ní.

Dá se říci, co bylo vůbec nejnáročnější z celého toho procesu?

Asi pro všechny bylo hodně vypjaté zhruba čtyřtýdenní čekání na rozhodnutí pojišťovny, zda uhradí léčbu pro chlapce – a to s vědomím, že pokud ano, bude ji s 25% pravděpodobností čekat také úhrada léčby u jeho sestry, což se nakonec potvrdilo. Musím říci, že zdravotní pojišťovna se zachovala skvěle, vše se podařilo vyřídit relativně rychle, aby obě děti mohly genovou terapii zahájit, co nejdříve to bude možné.

Nicméně jsem věděla, že to nejtěžší mají rodiče teprve před sebou. Tedy několik měsíců s náročnou léčbou v cizím prostředí. Jinými slovy jsem je připravovala na to, že teď se sice mají špatně, ale další měsíce se budou mít ještě hůř. Dohromady půl roku tak musela rodina strávit v Itálii, kde se o ně naštěstí skvěle postarali. Místní léčebné centrum má dobře fungující program pro cizince, výborný podpůrný tým a také nadaci, která pomáhá financovat část nákladů. České zdravotní pojišťovny totiž mohou hradit jen zdravotní služby, nikoli služby sociální, jako jsou ubytování, stravování, doprava… Už od začátku jsme proto řešili i tento aspekt a pomáhali jsme rodině shánět finanční dary.

VÍCE v rozhovoru

nebo také zde.

Více o Oddělení dětské neurologie

Zdroj: Medical Tribune
Datum vydání: 4. 10. 2023
Autor: tla

Vaše FTN