Běh plný zážitků – zaměstnanci nemocnice utíkali o závod mezi pavilony (deník.cz)

Fakultní Thomayerovu nemocnici ovládl sportovní duch díky tradičnímu Běhu pro zdraví s Thomayerkou. Akce, která přilákala zaměstnance nemocnice i jejich rodiny, nabídla závody na pět a jeden a půl kilometru. Účastníci si užili nejen pohyb, ale i jedinečnou atmosféru. Ředitel nemocnice Zdeněk Beneš zdůraznil, že hlavním cílem je radost z pohybu a podpora zdravého životního stylu.

Bylo to krásné, běželo se parádně. A příští rok určitě znovu! To je hodnocení, na němž se ve čtvrtek 8. října po doběhu do cíle před jídelnou v areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice shodovali – jen s mírnou obměnou slov – účastníci akce, kvůli níž zde byl nakrátko omezen i provoz automobilů. Nemocnice uspořádala čtvrtý ročník (přesněji: čtvrtý pocovidový; navazuje totiž na starší tradici) Běhu pro zdraví s Thomayerkou. Jeho cílem je přispívat pohybem ke zdraví, ale také vytvořit příležitost užít si společný čas. Tím nejpodstatnějším je ale podle slov ředitele nemocnice Zdeňka Beneše radost z pohybu. Zájemcům a zájemkyním nabídl tento běh závod na pět kilometrů – nebo na krátkou vzdálenost v délce půl druhého kilometru.

To vše přímo v komplexu nemocnice, tedy mezi pavilony, ale i mezi stromy přilehlého lesa. A kolem muflonů, jejichž přítomností v areálu je nemocnice proslavená. Kdyby šlo o běžný závod, účastníci by si tohle blízké setkání s divoce žijícími zvířaty, která před člověkem neutíkají, určitě odnášeli jako ten nejsilnější zážitek. V rámci běhu s Thomayerkou je ale situace poněkud jiná: pro jeho účastníky jde o vcelku běžný pohled. Závod je totiž určen pro zaměstnance nemocnice a jejich rodinné příslušníky včetně dětí; zapojili se také dobrovolníci, kteří do nemocnice docházejí. Jeden, Bohuslav, dokonce vybojoval první místo na delší trati.

Pohyb byl úžasný i na pohled

Jedinou výjimkou mezi účastníky představoval redaktor Radia Impuls, nového partnera závodu, Tomáš Kabát. Ten se mezi běžce spojené s nemocnicí vmísil proto, aby na pětikilometrové trati nasbíral dojmy – a také nahrál zvuky vlastního funění či hekání pro reportáž vysílanou do celé republiky. Bezprostředně po doběhu do cíle i Kabát konstatoval, že „se běželo krásně“. „Nebyla to zase tak náročná trasa. Byl tam jeden stoupáček, ale po zbytek zase bylo klesání. Myslím si, že to bylo opravdu pohodové. A musím říct: krásný les. Ta scenérie: barevné listy okolo, na zemi,“ svěřil se mikrofonu.

Více v článku vč. rozhovorů

Zdroj: deník.cz
Datum vydání: 9.10.2026
Autor: Milan Holakovský

Vaše FTN