Napsali o nás: Thomayerka v Praze: Nemocnice s bohatou historií. Co tu dělal Masaryk? Kdo byl Thomayer? (blesk.cz)

Pražská Fakultní Thomayerova nemocnice oslavila na podzim roku 2023 své 95. narozeniny. Původně sociální zařízení nesoucí název Masarykovy domovy bylo postaveno za první republiky, aby se postaralo o chudé, nemocné nebo staré Pražany. Svého času ojedinělé zařízení navštívila řada vzácných zahraničních hostů včetně egyptského krále nebo bratra japonského císaře. Byly zde internovány přeživší děti z Lidic, léčili se zde vojáci wehrmachtu i Rudé armády. O bohatou historii Thomayerovy nemocnice se s redaktorkou z pražské redakce Blesku podělil docent MUDr. Tomáš Sosna, CSc. z Očního oddělení nemocnice.

Masarykovy domovy

Poté, co v roce 1920 vznikla tzv. velká Praha, bylo nutné se postarat o množství chudých, nemocných a lidí bez domova. „V té době byla tato péče situována do mnoha malých a mnohdy zcela nevyhovujících chudobinců, starobinců a chorobinců,“ popisuje sociální situaci docent Sosna. Byly dvě možnosti, jak zmodernizovat pražskou sociální péči, buď postavit několik větších nových ústavů, aby se alespoň dosáhlo předválečné úrovně, anebo ústavy sloučit do jediné velké stavby. Pro toto velmi neobvyklé druhé řešení hovořily argumenty ekonomické, lékařské i sociální i možnost nově využít staré uvolněné objekty.

Ideální prostředí

Zařízení bylo postaveno na samém okraji města. Chovanci tak mohli dýchat čerstvý vzduch, a to i díky nařízení, které zakazovalo vjezd autům se spalovacími motory. Mimo zásobovacích aut jezdily po areálu pouze elektrické vozíky firmy Křižík, které nevypouštěly zplodiny. Zařízení bylo v několika ohledech soběstačné, na pěstování ovoce a zeleniny se podíleli i chovanci. Zbytky z jídelny sloužily jako potrava pro vlastní dobytek, který byl chován mimo areál Masarykových domovů. V areálu byly dokonce vysázeny moruše, na kterých se pěstoval bourec morušový, což finančně přispívalo na chod ústavu. Několik moruší roste u plotu nemocnice dodnes.

Vzácné návštěvy

V říjnu 1928 navštívil ústav sám prezident Tomáš Garrigue Masaryk s dcerou Alicí. Při této příležitosti bylo výjimečně umožněno vjet do areálu autům se spalovacími motory. Areál Masarykových domovů navštívila a obdivovala i řada zahraničních návštěv. Byl to například egyptský král Faud I., starosta Amsterdamu Willem de Vlugt, starosta Vratislavy Otto Wagner a v neposlední řadě i bratr japonského císaře Hirohita Nobuhito Takamatsu společně se svou manželkou princeznou Kikuko během jejich svatební cesty po Evropě. Návštěvy se zúčastnil i japonský vyslanec Masaaki Hotta, který byl jako první Japonec vyznamenán řádem Bílého lva.

Okupace a II. světová válka

Za války došlo k vystěhování českých chovanců. „Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha bylo v pavilonu G2 ubytováno zhruba 67 dětí z Terezína, šest dětí z Lidic a ještě tam byly děti z „moravských Lidic“, Javoříčka,“,“ popisuje temné období II. světové války docent Sosna. „Někteří zaměstnanci byli vězněni a popraveni za odbojovou činnost,“ dodává. Z Masarykových domovů se postupně stal německý lazaret. Jak dokládají dobové fotografie v časopisech, s omrzlinami se zde léčili vojáci wehrmachtu, kteří se vraceli od Stalingradu.

Z Masarykových domovů Thomayerova nemocnice

Do českých rukou se vedení nemocnice vrátilo v roce 1945. „27. května tam vzniká nemocnice Rudé armády a 23. června jsou odsunuti poslední němečtí pacienti do Berlína,“ říká k poválečnému vývoji docent Sosna. Ačkoli se mezi lety 1945 a 1947 postupně vraceli původní obyvatelé zdravotního zařízení, tak se už v roce 1947 začalo uvažovat o přeměně sociálního ústavu na nemocnici, a to z důvodu nedostatečného počtu nemocničních lůžek v pražských nemocnicích. V roce 1950 vznikly Státní odborné léčebné a ošetřovací ústavy v Krči (SOLOÚ), v roce 1954 se pak rozhodlo o přejmenování na Thomayerovu nemocnici.

Více

Více o historii FTN

Zdroj: blesk.cz
Datum vydání: 14.1.2024
Autor: stk

Vaše FTN