Napsali o nás: Rozhovor s pneumoonkologem MUDr. Havlem - I dobrá nálada léčí (MF Dnes)

Cenu zdánlivě nejobyčejnějších věcí poznáme, až když je ztratíme. Pneumoonkolog MUDr. Libor Havel z Plicní kliniky ve Fakultní Thomayerově nemocnici se zabývá nemocí, na kterou většina z nás nepomýšlí. Přitom často si rakovinu plic způsobujeme sami.  A nejen kouřením. Co způsobuje rakovinu plic, koho nejčastěji postihuje a jaké jsou možnosti léčby, tak na tyto a další otázky odpovídal MUDr. Havel v rozhovoru pro magazín Víkend v MF Dnes.

Jak poznám, že mám rakovinu plic?

Příznaků je celá řada. Zajímavé je, že mezi ně patří třeba i paličkové prsty s konci rozšířenými jako bambulky nebo bolesti kolenních kloubů. Záleží ale na tom, ve které části plic nádor roste, to se v posledních dekádách změnilo.

Co je příčinou?

V 90 % kouření cigaret. Před půl stoletím bývaly cigarety silné, s vysokým podílem tabáku, bez filtru. Kouř proto obsahoval hodně dehtu a tvořily ho velké částice, které ze vzduchu vychytávají hlavní průdušky na začátku plic. Dnes se vyrábějí „méně škodlivé“, slabší cigarety s nižším podílem tabáku a s filtrem. V jejich kouři je až 50x méně dehtu než dřív a taky méně nikotinu. Kuřák ale kouří proto, aby si doplnil jeho hladinu. Z dnešních slabších cigaret se proto víc nadechuje a kouř se mu dostává hlouběji do plic než dřív. Tohle vysvětluje, proč dnes vidíme jiné typy nádorů a na jiných místech.

Můj táta byl těžký kuřák a cigarety ho nakonec zabily. Kouřil doma, takže jsem vyrůstal v oblacích dýmu. Mám se bát rakoviny plic, i když jsem celoživotní nekuřák?

Myslím, že z nejhoršího jste dávno venku. Vaše riziko už ale nikdy neklesne na úroveň člověka, který v dětství pasivním kuřákem nebyl. Anebo jinak: pokud kuřákovi odstraníme plicní nádor a on přestane kouřit, asi za dva nebo tři roky může dojít k recidivě nemoci. Pak se ale karta otočí a riziko klesá asi o 7 % ročně. Takže velmi významně. Oficiálně vždy doporučujeme přestat kouřit, ale někdy to tak úplně neplatí. Pokud má pacient už jen krátkou vyhlídku, zákaz kouření by ničemu neprospěl a jen by zhoršil kvalitu života, který mu zbývá. Úplně jiná situace je ale třeba při ozařování, kde je pro úspěšnost léčby důležité, aby byl nádor dobře okysličen. Pokud někdo kouří třeba 40 denně, má chronickou otravu oxidem uhelnatým, a tedy i menší obsah kyslíku v krvi. Tam pak důrazně doporučujeme přestat.

Rakovina není nic veselého. Jakou roli u pacientů hrají pozitivní emoce?

Pozitivně naladění lidé snášejí léčbu lépe a je celkem jedno, jak u nich optimismu dosáhneme. Snažím se třeba zdůrazňovat každé sebemenší zlepšení. Pacientům dávám fotky jejich zmenšujícího se nádoru. Často pak říkají: „Po poslední léčbě mi bylo hrozně zle, ale dal jsem na vás a podíval se na ty obrázky. A říkal jsem si, že nádor je už jen poloviční, takže to vydržím. Stojí to za to!“ Psychické rozpoložení ovlivňuje hladiny různých hormonů, takže čím méně stresu, tím lepší výsledky léčby. Mám tu třeba pána, který s rakovinou žije už od roku 2015. Jednou mi povídá: „Když jsem vás viděl poprvé, bál jsem se vás. Dnes ale vím, že jste zábavný člověk.“ Potěšilo mne to. Už staří Číňani říkali, že ať je objektivně situace jakákoli, pacient by měl od lékaře odcházet posílen novou energií na zvládání náročné léčby.

Můj strýc byl celoživotní silný kuřák, ale rakovinou plic onemocněl až v 82 letech. Dožil se tedy vysokého věku kouření navzdory?

Podobnými příklady vám bude argumentovat skoro každý kuřák. I náš bývalý prezident smutně proslul doporučením začít kouřit až ve 27 letech, kdy už je prý organismus plně vyvinut, takže to údajně neškodí. Jenže realita je jiná. Ze statistik plyne, že rakovinou plic onemocní jeden ze sedmi celoživotních kuřáků. Na první pohled to může vypadat docela optimisticky. Už ale nevidíme, že většina z těch zbylých šesti si kouřením způsobí jinou smrtelnou chorobu. Třeba infarkt, mrtvici nebo jiný druh rakoviny, protože nádorů spojených s kouřením je celá řada. Hrtan, slinivka, močový měchýř… Zemanův výrok tedy rozhodně nelze brát vážně. Neplatí, že rakovinu dostane jen kuřák–smolař. Potvrzuje to třeba zvýšený výskyt nádorů dutin u lidí, kteří místo kouření tabák žvýkají.

VÍCE najdete v příloze rozhovoru (.pdf)

VÍCE o Plicní klinice ve FTN

Zdroj: MF Dnes
Autor: Ivan Brezina

Vaše FTN