Napsali o nás: Borci z Thomayerky: Astmatička Renáta (59) díky nim lépe dýchá. Jako první podstoupila bronchiální rheoplastiku (Blesk.cz)

Renáta Svobodová se jako první v Česku podrobila náročné bronchiální rheoplastice, která jí přinesla úlevu. Zákrok provedli experti ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Procedura, která probíhá v celkové anestezii, zahrnuje použití elektrody pro odumírání buněk sliznice a následné obnovení dýchacích cest. Jak na nemoc, zákrok i rekonvalescenci vzpomíná sama Renáta?

Jako první v Česku podstoupila náročnou bronchiální rheoplastiku a dnes se cítí jako vyměněná. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) ji operovali přednostka Plicní kliniky profesorka Martina Koziar Vašáková, primář kliniky Luděk Stehlík a tým bronchologických sester. Zákrok se provádí v celkové anestezii. Doktor zavede do krku bronchoskop, jehož kanálem protáhne speciální jednorázový katétr, jakousi elektrodu. Poté vystřelí pulz elektrického proudu, který donutí buňky na sliznici přirozeně odumřít. Na jejich místě se časem vytvoří sliznice nová a člověku se lépe dýchá. Samotný zákrok je šetrný, bezbolestný a trvá od půl do jedné hodiny. Profesionálové z „Thomayerky“ zvládli zákrok za 35 minut, což je úctyhodný výkon.

Náročná nemoc

Renátě Svobodové se dlouhodobě špatně dýchalo. Už od mala trpí alergií, takže pro ni jaro vždy představovalo nejnáročnější období. „Od dětství jsem mívala záněty průdušek,“ popisuje Blesku. Pobyty u moře sice nemoc na chvíli zlepšily, ale trvalého účinku nedosáhly. Navíc astmatem trpěly i další rodinní příslušníci, tetičky i maminka. Zatímco průměrný člověk prodýchává plíce na hodnotě okolo 100%, Renáta dýchala na pouhých 88%. „Vyjít po schodech do druhého patra s lehkou kabelkou býval problém. Připadala jsem si jako hadrová panenka,“ popisuje Renáta. Na nějaké fyzicky náročné práce neměla ani pomyšlení. Trápil ji také problém s vykašláváním, hleny totiž ucpávaly průdušky. „Pondělí, úterý i středu jsem v práci zvládala, ale čtvrtek a pátek jsem už jela na doraz. V sobotu jsem odpočívala. Ležela jsem a spala nebo někdy dlouze koukala do stropu, jak mě to trápilo,“ popisuje Renáta.

Revoluční léčba

Léčba cílí primárně na pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí. Obvykle těžké kouření nebo těžké astma vede k trvalému zánětu v dýchacích cestách, což s sebou nese celou řadu změn plicní tkáně. Sliznice se zanítí, zbytní a začne ve velkém produkovat hlen. Operace by se v budoucnu mohla týkat jednoho procenta všech lidí trpících chronickou obstrukční plicní nemocí. Efekt léčby by měl v ideálním případě trvat až do smrti, pacient by ale neměl začít znovu kouřit. Jde však stále o novou metodu a dlouhodobá klinická studie zatím chybí. „Chronická obstrukční plicní nemoc postihuje ve středním, a zejména starším věku, čtvrtinu kouřící populace. Jedná se o docela velké množství lidí. Odhaduje se, že zhruba 1% z nich by mohlo být potenciálními adepty na rheoplastiku,“ sděluje profesorka Martina Koziar Vašáková z Plicní kliniky ve FTN.

V případě astmatu by se jednalo o všechny těžké astmatiky, u kterých nezabere standardní léčba a z nějakých důvodů není plně účinná ani biologická léčba nebo pacient není k této léčbě vhodný. Léčebná metoda může nejen zlepšit kvalitu života, ale také například zabránit prasknutí kolabované plíce kvůli množství hlenu. Důležitým krokem je nyní jednání s pojišťovnami, aby zákrok řádně proplácely. Zatím se jedná o režim mimořádné úhrady, kde je potřeba spousta dokazování.

Více v článku

Více o léčbě

Zdroj: Blesk.cz
Datum vydání: 30. 6. 2023
Autor: trap

Vaše FTN