H-09 Pokyny pro oddělení: Odběr kapilární krve na vyšetření acidobazické rovnováhy a pO₂

Kapilární odběr je výhodnější tam, kde chceme posoudit acidobazickou situaci v tkáních. Odběr se provádí z boku bříška prstu, z ušního lalůčku nebo z plosky nohy u dětí. Pro přesné sledování hodnoty pO₂ se doporučuje odebírat krev z ušního lalůčku. Podobně u kardiaků, pacientů s respirační insuficiencí, při „centralizaci“ oběhu nebo při známkách akrocyanózy.

· Odběr se provádí do heparinizované kapiláry (Li-heparin pro základní vyšetření, „balancovaný“ heparin pro ionty, frakce hemoglobinu, glukózu).

· Před odběrem je nutné provést hyperemizaci místa vpichu. Kromě šetrného ohřátí (zabalení končetiny do teplého obalu, prohřátí teplou vodou) je možné použít hyperemizační mast. Pozor na možné nežádoucí účinky (kožní reakce, vniknutí do oka a podobně). Odběr je možné provést až po přiměřené době působení masti.

· Provést dezinfekci kůže. Zbytky dezinfekčního činidla je ale nutné před vpichem odstranit alhoholem, alhokoléterem nebo éterem. Před vpichem musí být pokožka suchá, nesmí na ní být ani stopy mýdla, jinak dojde k rozpadu krevních elementů.

· Provést hlubší vpich lancetou. Vpich musí být dostatečně hluboký, aby krev volně vytékala.

· První kapku krve setřít. K další kapce přiložit kapiláru – krev sama vtéká do kapiláry. Krev z místa vpichu musí volně odtékat, kapiláru nasazujeme těsně k rance. Krev v kapiláře musí být zcela bez bublin. Po naplnění kapiláry se do kapiláry vloží drátek, kapilára se ihned uzavře na obou koncích zátkami a pomocí magnetu se krev několikrát důkladně promíchá (alespoň 20x). Pokud se tento postup nedodrží, vytvářejí se fibrinová vlákna, která znemožní nasátí krve do měřicího systému přístroje. Podobně sloupec krve přerušovaný bublinami vzduchu znehodnotí kvalitu měření.

· Drátek v kapiláře ponechat.

· Doručit na OKB do 15 minut po odběru. Transportovat v nádobě s vodou a tajícím ledem (ne přímo na ledu!).

Zdroje nejčastějších chyb:

• bubliny v kapiláře,
• nadměrné mačkání prstu,
• nedokonalé promíchání,
• krev nedodána k vyšetření okamžitě,
• odběr z prochladlé, neprokrvené končetiny,
• nedokonalé odstranění desinfekčního prostředku,
• transport přímo na ledu – zmrznutí krve.

Podrobněji viz LP C-07 Odběr vzorku a LP H-08 Odběr žilní krve - zdroje chyb.

obsah