Exkrece sodíku močí < 10 mmol/l při hypernatrémii svědčí pro extrarenální ztráty (zvracení, průjem, pocení, otoky),
naopak exkrece sodíku močí > 20 mmol/l při hypernatrémii svědčí pro renální ztráty, osmotickou diurézu (při
hyperglykémii nebo po podání manitolu, při zvýšeném vylučování urey močí) nebo pro hyperaldosteronismus či Cushingův
syndrom.
Laboratorní známkou hyperaldosteronismu je snížení poměru U-Na/UK < 1 (fyziologicky je kolem 2).
Pro poruchu vylučování H+ u MAC (RTA) svědčí kladný anion gap v moči (což znamená ztrátu hydrogenuhličitanového iontu
močí); AG v moči = (Na + K) - Cl. Spolehlivost hodnocení klesá u pH moče > 6,5, protože stoupá koncentrace
hydrogenuhličitanů a také v přítomnosti jiných neměřených aniontů (acetacetát, hydroxybutyrát, salicylát) nebo kationtů
(Li).
24-48 h po traumatu, operaci dochází díky endokrinní odpovědi (zvýšení ADH a aldosteronu) k retenci vody a sodíku (více
vody); dle tíže traumatu může přetrvávat i 4-7 dní.
Při sledování doporučeného příjmu kuchyňské soli (NaCl) 1,6 g/d u hypertenze jsou doporučené hodnoty odpadu sodíku do 70
mmol/d.
Zdravá ledvina dokáže vylučování sodíku a chloridů snížit téměř na nulové hodnoty, 3- 5 dnů po úplném vyloučení sodíku
ze stravy je odpad sodíku močí pod 3 mmol/d.
Fyziologicky dochází k premenstruální retenci sodíku a vody a naopak k jejich postmenstruálnímu vyloučení.
|