H-10
Pokyny pro oddělení: Orální
glukózový toleranční test (oGTT)
Funkční zátěžový test
Indikace:
Orální glukózový toleranční
test se používá k potvrzení diagnózy diabetes mellitus
v případě, že diagnóza není jednoznačně potvrzena nálezem FPG
(plazmatické glukózy nalačno) vyšší než 7,0 mmol/l,
tzn:
·
u stavů
s hraniční FPG (5,6–6,99 mmol/l),
·
FPG je nižší než
5,6 mmol/l, ale bylo vysloveno podezření na poruchu
tolerance glukózy z předchozích vyšetření,
·
jedná-li se o
jedince se zvýšeným rizikem vzniku diabetu.
oGTT se dále
používá v těhotenství: viz dále.
Test
lze použít jako pomocnou metodu pro jiné stavy způsobující poruchu tolerance
glukózy (např. hepatopatie, thyreopatie
a podobně).
Kontraindikace,
nežádoucí účinky:
Bolesti
hlavy, nausea až zvracení po podání koncentrovaného
roztoku glukózy. Zvracení je důvodem pro přerušení testu.
Po
dvou hodinách po podání glukózy se může projevit posthyperglykemická
hypoglykémie.
Doporučení před odběrem:
·
3 dny před vyšetřením přijímá pacient běžnou stravu bez
omezení příjmu sacharidů (125–150 g/d).
·
1 den před testem se nesmí pít alkohol
(včetně piva).
·
Doporučujeme alespoň 3 dny před testem vysadit interferující medikaci (salicyláty, diuretika,
estrogeny + p.o. antikonceptiva,
β-blokátory, katecholaminy, kortikosteroidy, fenobarbital, fenytoin, metformin, fenformin, klofibrát, hormony
štítné žlázy, kalcitonin, nifedipin, cimetidin, danazol, guanetidin, guanfacin, prazocin, methadon), nedojde-li
k ohrožení pacienta.
·
Pacient by měl 1 den před testem zachovat obvyklou fyzickou aktivitu
(nedoporučuje se ani naprostá
inaktivita, ani nadměrná fyzická zátěž).
·
Před
testem je potřeba minimálně 8 h lačnit
(lépe 10–14 h), lze pít vodu; nekouřit, nepít kávu.
·
Optimální provedení testu je mezi 8.–9. hodinou ranní.
·
Během testu je pacient ve fyzickém a duševním klidu, sedí, nekouří, nejí, nepije alkohol ani nápoje obsahující
kofein. Může pít pouze vodu. Léky si vezme až po skončení testu.
· Test není vhodné provádět ve stresovém stavu a nejméně 6 týdnů po něm (akutní oběhové poruchy, operace, úrazy, popáleniny, otravy, sepse, akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, delší hladovění, imobilizace), při akutním onemocnění anebo u pacientů s již diagnostikovaným DM.
Odběr nesrážlivé žilní krve je nutno
provést do zkumavky s antiglykolytickou přísadou (zkumavka firmy Greiner s přídavkem NaF a citrátu) -
v plné krvi bez antiglykolytické přísady lze při
pokojové teplotě zaznamenat pokles koncentrace glukózy již po 10 minutách
po odběru! Pozor: NaF (fluorid sodný) je jedovatý!
Odběry provádí COM
(centrální odběrové místo), je třeba pacienta objednat (linka 3223)! Hodnotí se koncentrace glukózy nalačno
a za 2 h po podání testovacího roztoku (u těhotných nalačno,
za 1 h a za 2 h). Při
diagnostice postprandiální hypoglykémie je vhodné
doplnit vyšetřením glykémie i za 4, event. 5 hodin.
Vyšetření z kapilární krve se nedoporučuje.
Po skončení vyšetření
může dojít k poklesu hladiny krevního cukru, což může vyvolat příznaky jako
bušení srdce, zblednutí, pocení, slabost, třes rukou, neklid a pocity úzkosti,
vzácně může vést až ke kolapsovému stavu. Proto po skončení vyšetření pacient
zůstává na oddělení v klidu minimálně dalších 30 min.
Hodnocení:
nalačno: |
do 5,60 (resp. 5,59) |
mmol/l |
norma |
|
|
5,60–6,99 |
mmol/l |
zvýšená glykémie nalačno, prediabetes |
|
|
7,00 a více |
mmol/l |
diabetes mellitus (DM) |
|
|
|
|
|
|
120 min po zátěži: |
do 7,80 (resp. 7,79) |
mmol/l |
normální glukózová tolerance |
|
|
7,80–11,09 |
mmol/l |
porušená glukózová tolerance |
|
|
11,10 a více |
mmol/l |
diabetes mellitus (DM) |
|
Rozhodující pro celkové hodnocení je hodnota
glykémie dosažená ve 120. min oGTT. Kritéria pro
hodnocení glykémie ve 120. minutě oGTT platí i pro
náhodnou glykémii během dne.
V případě patologické hodnoty
glykémie nalačno doporučujeme překontrolovat podmínky před odběrem (dodržel
pacient lačnění a ostatní doporučení?) a zopakovat vyšetření.
Z jedné hodnoty nelze usuzovat
na diagnózu, kritéria pro diagnózu diabetu musí být potvrzena opakovaně nejméně 2x v různých
dnech.
Při nálezu porušené glukózové tolerance je doporučeno oGTT opakovat ve dvouletých intervalech.
Laboratorní diagnostická kritéria diabetu mellitu:
alespoň jedno z kriterií:
Laboratorní screening gestačního DM:
GDM je definován jako porucha glukózové tolerance
různého stupně, která je poprvé diagnostikována během gravidity. Obvykle GDM
odeznívá po porodu, ale může se jednat i o prvozáchyt
pregestačního diabetu, hlavně v případě jeho včasného
záchytu (před 20. týdnem gravidity). Neléčený GDM přináší řadu krátkodobých i
dlouhodobých rizik pro matku i plod. Žena s anamnézou GDM má vyšší riziko
vzniku DM v dalším průběhu života.
Screening a diagnostiku GDM zajišťuje gynekolog. Je
indikovaný u všech těhotných žen. Probíhá ve dvou stupních – na začátku gravidity
a mezi 24.–28. týdnem gravidity.
1.
na začátku
těhotenství (do 14. týdne gravidity):
vyšetřit u žen co nejdříve glykémii nalačno v žilní
plazmě standardní laboratorní metodou. Při glykémii nalačno ≥ 7,0 mmol/l (nebo HbA1c ≥ 48 mmol/mol)
se jedná o zjevný diabetes mellitus (overt diabetes) v těhotenství.
GDM je také diagnostikován při opakovaném zjištění
glykémie nalačno v rozmezí 5,1–6,9 mmol/l, diagnózu
lze stanovit pouze v případě dvou pozitivních nálezů ze dvou různých dnů.
V případě jednoho pozitivního a jednoho negativního
nálezu je indikovaný 3bodový oGTT po zátěži 75 g
glukózy.
2.
ve 24.–28.
týdnu gravidity:
U všech těhotných s negativním screeningovým
vyšetřením na začátku těhotenství provést 3bodový oGTT.
Gestační
DM je laboratorně diagnostikován, je-li dosaženo alespoň jednoho z
následujících kritérií:
Do 6 měsíců po porodu (ne
dříve než po 6 týdnech) je nutno pacientku reklasifikovat
na podkladě oGTT, vzhledem ke zvýšenému riziku vzniku
diabetu II. typu (za 10 let u 30 %, za 20 let u 60 % žen s GDM) podle celkového
rizika je vhodné opakovat oGTT po 1–5 letech.