Kardiální troponiny (I nebo T) se
používají především v diagnostice akutního infarktu myokardu (AIM).
Obecně je lze použít pro detekci poškození myokardu z jakékoliv příčiny
(trauma, zánět, multiorgánové selhání, toxické poškození, chronické choroby, výkony na srdci …).
Troponin T je strukturní bílkovina myocytů (troponin T zajišťuje vazbu
na tropomyosin). Troponin T je orgánově
specifický marker poškození myokardu (primární struktura molekul
troponinu z kosterního svalstva a myokardu je různá, lze je tedy
imunochemicky odlišit). Zvýšení cTnT nad diagnostický cut-off dané metody
stanovení je vždy průkazem strukturního poškození myokardu.
High-sensitive metoda odpovídá analytickým požadavkům na stanovení
diagnostického cut-off pro AIM s nepřesností menší než 10 % (viz doporučení ESC/ACC/IFCC/AHA/WHF 2007) a zrychluje diagnostiku AIM cca o 3 hodiny!
K detekovatelnému vzestupu může docházet v závislosti
na velikosti nekrózy již za
30 min, u většiny AIM do 2
h od začátku příznaků. Čím déle trvá klinická symptomatologie a čím
později nemocný přichází, tím dříve lze pozorovat diagnosticky významný vzestup
koncentrace (již za 1 h). Naopak při krátce trvající symptomatologii
a časném příchodu pacienta (do 3 h
od začátku obtíží) je diagnosticky významný vzestup koncentrace
pozorovaný později (obvykle za 2–3
h).
Při hs-metodě stanovení TnT odpadá
význam indikace myoglobinu pro časnou diagnostiku
AMI (kombinace požadavku myoglobinu + hs-TnT je neracionální).
Neexistuje tzv. „nespecifické
zvýšení hodnoty hs-TnT“, příčina je vždy kardiální a vyžaduje klinickou
komplexní diferenciální diagnostiku.
Horní
referenční mez (99. percentil
zdravé populace):
0–6 měsíců: < 93 ng/l
6 měsíců – 1 rok: < 21 ng/l
1–150 let ženy: < 9 ng/l
1–150 let muži: < 16 ng/l
(odpovídá 99. percentilu zdravé populace
stanovenému s požadovanou nepřesností menší než 10 %, nicméně i
dospělí pacienti s hodnotami mezi 5 až 9–16 ng/l mají vyšší riziko kardiovaskulárních komplikací)
Koncentrace troponinu by měla být vždy interpretována v kontextu ostatních dat
klinických, anamnestických, dalších laboratorních vyšetření a zobrazovacích
metod.
Vzhledem k vysoké interindividuální biologické variabilitě
(91,7 %) je vhodnější než použití jednoho cut-off (99. percentilu zdravé
populace) použití systému rule-out/rule-in a dvou rozhodovacích
mezí (jsou uvedeny dále). V moderních algoritmech pro AIM se
využívá (spolu s klinickým obrazem a EKG) kombinace:
Obecné
časování odběrů: vstupně, za 1–2 h (event. + za 3 h od vstupního vyšetření při
nejasném nálezu), 3.–5. den (u AMI) pro
určení rozsahu postižení a prognózy. U jasné dg. ACS jsou denní kontroly
koncentrace hs-TnT neracionální.
Podle doporučení ESC z roku 2023 je spolu s hypersenzitivními troponiny
doporučeno používat zkrácené diagnostické algoritmy, tj. odběr na hs‑troponin
při přijetí a za 1 h nebo za 3 h. Jednohodinový a dvouhodinový
algoritmus byl validován též studiemi APACE a TRAPID AMI.
Klinická interpretace:
-
NSTEMI: Koncentraci hs-TnT je nutné vždy posuzovat ve vztahu ke klinické symptomatologii,
je-li třeba, hodnotit trend výsledků a rozdíl mezi výsledky.
·
Nejasná
klinická symptomatologie (zvláště je-li vstupní hodnota hs-TnT hraničně
zvýšená): obecně doporučené opakování vyšetření za 2 hod, čím akutnější vývoj
klinické symptomatologie, tím kratší doba pro provedení opakovaného vyšetření
(1–3 h).
·
Susp.
klinická symptomatologie ACS + vstupní hsTnT < 12 ng/l + vzestup o < 3 ng/l za
1 h, resp. 4 ng/l za 2 h vylučuje AIM (NPV a senzitivita blízká
100 %)
·
Susp.
klinická symptomatologie ACS +
vstupní hsTnT ≥ 52 ng/l + vzestup
o ≥ 5 ng/l za 1 h, resp. ≥ 10 ng/l za 2 h s vysokou
pravděpodobností svědčí pro AIM (PPV pro AIM
70,4–84,2 %, dg. specifičnost
94,4–96,7 % u jednohodinového
algoritmu; PPV 75,8–85,0 %,
specifičnost 95,2–97,8 %
u dvouhodinového algoritmu)
·
Všechny
ostatní kombinace zařazují pacienta do větve „ostatní, u které je vhodná
observce.
·
Hodnoty
jsou uvedeny pro délku trvání bolestí > 3 h.
·
Pokud
trvá podezření na ACS a první dva testy jsou negativní, je doporučen další
odběr
za 3–6 h.
-
STEMI: Jasná klinická symptomatologie + charakteristické EKG změny: vstupní
hodnota hs-TnT má význam pro prognózu a posouzení velikosti ložiska, ne pro
diagnózu - čekání na výsledek nemá zdržet rozhodnutí o léčbě. Zvýšená hodnota
může přetrvávat při rozsáhlé nekróze až 2 týdny.
Podrobnosti
o klinickém zacházení s pacienty s podezřením na AIM a o hodnocení rychlých
třídících algoritmů najdete v doporučení ESC (2023).
4. univerzální definice (2018) tyto úvahy doplňuje a
najdete ji zde: https://actavia.e-coretvasa.cz/pdfs/cor/2019/02/01.pdf.
-
Stabilní angina pectoris: asi 10 % pacientů má hodnoty nad
cut-off (do 2násobku), bez klinicky významného
vzestupu za 2 h - tito pacienti mají vyšší riziko vývoje srdečního selhání.
-
Nestabilní angína pectoris: může být
vzestup nad cut-off (až do 50 ng/l), avšak bez klinicky
významného vzestupu za 2 h - tito pacienti mají horší prognózu (KV morbidita).
-
Srdeční selhání: cca 40 % pacientů má hodnoty nad
cut-off - tito mají horší prognózu.
-
Plicní embolie: cca 2/3 pacientů při příjmu má hodnoty
nad cut-off - tito mají horší prognózu (dysfunkce pravé komory, hemodynamická
nestabilita, mortalita), dynamika je podobná jako u AIM.
-
ESRD: cca 95 % pacientů má hodnoty nad
cut-off, je nutné znát tzv. individuální
baseline-hodnotu, opakovaně 3–4x
ročně vyšetřovat, sledovat trend, Relativní vzestup (%) svědčící pro susp. ACS
u těchto pacientů není jednoznačně určen pro hsTnT, při přítomnosti
klinických symptomů pro ACS svědčí vzestup
alespoň +10 ng/l za 1 h nad baseline-hodnotu v opakovaném
vyšetření s pokračujícím trendem za 2–3 h.
-
Pacienti v kritickém stavu (sepse,
těžké operace, systémové infekce): mohou mít zvýšené hodnoty (až 50–100
ng/l i více) bez symptomatologie ACS
vzhledem ke katecholaminové zátěži (drobné nekrózy v myokardu), obvykle
s iniciálním rychlým vzestupem bez dalšího vzestupného trendu, zvýšení
může přetrvávat více než týden podle závažnosti stavu.
-
Asymptomatická populace (starší jedinci nad 65 let bez KV anamnézy)
může mít vzestup nad cut-off - vyšší riziko kardiovaskulární morbidity,
korelace s mírou sklerotizace a počtem nezvápenatělých plaků.
-
Fibrilace síní: nedávno byl hsTnT zařazen do „ABC
skóre rizika krvácení“ (zahrnuje věk, biomarkery GDF-15, hsTnT a hemoglobin) a
anamnézu krvácení) a také do „ABC skóre rizika cévní mozkové příhody“ (zahrnuje
věk, biomarkery NT-proBNP a hsTnT a předchozí cévní mozkovou
příhodu/tranzitorní ischemické ataky). Výsledky studie ENGAGE AF-TIMI 48
potvrdily, že mohou pomoci identifikovat pacienty s AF, kteří
pravděpodobně budou profitovat z léčby pomocí nových perorálních
antikoagulancií (NOAC).
Materiál: nesrážlivá,
srážlivá krev (zkumavka se zeleným/červeným uzávěrem)
Stabilita: 24
h při 2–8 °C (po centrifugaci) -
požadavku na dodatečné vyšetření lze vyhovět do 24 h (při nepřítomnosti
hemolýzy)
Interference: hemolýza (snížení hodnot) - od indexu hemolýzy ≥ 100 je požadován
nový odběr
biotin interferuje od vysokých koncentrací > 1200 ug/l
Metoda
stanovení: ECLIA s použitím dvou monoklonálních
protilátek specifických pro lidský srdeční troponin T
Žádanka: elektronická
(FE Žádanka STATIM - Statim1/RUTINA - Biochemie 1),
případně papírová žádanka rutinní/statimová
Kód číselníku VZP: 81237 (994 bodů) – není
agregováno do „lůžkodne“