Napsali o nás

Předseda vlády Andrej Babiš společně s ministryní financí Alenou Schillerovou a ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem navštívili Fakultní Thomayerovu nemocnici. Při příležitosti Mezinárodního dne sester vyjádřili zdravotním sestrám poděkování za práci, kterou při pandemii covidu-19 vykonávají.

Nemocnice se pomalu vrací k neakutním zákrokům. Obnovují se tak operace velkých kloubů, například kyčlí i kolen. Ty mohou některá zdravotnická zařízení dohánět ještě další měsíce. Návrat k běžnému provozu je však pomalý, neboť nemocnice nadále evidují vysoký počet pacientů hospitalizovaných s covidem-19. Takzvané elektivní výkony byly odložené od konce loňského prosince kvůli mimořádnému opatření ministerstva zdravotnictví. Zákroky lze opět vykonávat od 7. dubna, nemocnice ovšem k návratu přistupují pozvolně. Není to tedy tak, že by se vše obnovilo ze dne na den.

Nadační fond Kapka naděje pomáhá nemocnicím po celé ČR již přes 20 let. Díky jeho projektům se podařilo účelně a efektivně pomoci stovkám nemocným dětem s nejrůznějšími zdravotními problémy. Tentokrát se lidé z fondu rozhodli pomoci i Pediatrické klinice I. LF UK ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN), a to finanční podporou ve výši téměř 700 tis. Kč na přestavbu a rekonstrukci nového STACIONÁŘE pro malé dětské pacienty. Ten je primárně určený pro biologickou terapii chronicky nemocných dětí zejména s idiopatickým zánětem střev, která už tak nově může probíhat v ambulantním prostředí a nikoliv v rámci hospitalizace na lůžkovém oddělení. Vznik nového stacionáře pomůže výrazně snížit zátěž celého oddělení, kde terapie dosud probíhala.

Již v listopadu zaznamenali zdravotníci z Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) nezvyklá onemocnění u malých dětí, které prodělaly nákazu koronavirem. Od té doby lékařka MUDr. Markéta Bloomfield spolu s dalšími kolegy z Pediatrické kliniky I. LF UK ve FTN léčí malé pacienty s postcovidovým syndromem a daleko závažnějším syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi spojeným s covidem-19. Jak se tyto nemoci liší, prozradila pro Blesk Podcast.

Ranním hostem Rádia Z byla přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D. Mluvila hlavně o koronaviru. Jak se projevil příchod britské mutace? Průměrný věk hospitalizovaných se snížil, teď je to mezi padesátým a šedesátým rokem. Covid se s příchodem této mutace také stal snáze přenositelným.

Primář ORL z Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) MUDr. Jan Paska, MBA byl hostem v pořadu Sama doma na ČT, kde hovořil o dětském čichu a jeho vývoji. V rozhovoru mluvil primář Paska o tom, jak se dětský čich v děloze matky vyvíjí, na co reaguje, co má na něj vliv či jakým způsobem dále funguje.

Ministerstvo zdravotnictví zmírnilo podmínky pro podání monoklonálních protilátek pacientům nakaženým novým typem koronaviru. Nově už nemusí být méně než tři dny po pozitivním testu na covid-19. Léky také budou dostupné pro víc diagnóz, například pro lidi s cukrovkou, kteří jsou obézní nebo mají vysoký tlak. Vyplývá to ze dvou dnes nově vydaných mimořádných opatření, kterými se stanoví nové podmínky pro podání látky bamlanivimab od firmy Eli Lilly a kombinace látek casirivimab a imdevimab od Regeneronu.

Obezita patří mezi největší rizika pro závažný průběh onemocnění covid-19. V Rozstřelu to řekla pneumoložka prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky I. LF UK ve FTN.  V rozhovoru promluvila i o lécích, které pacientům pomáhají. U ambulantní léčby doporučuje aspirin, u vážných případů třeba baricitinib a v rámci prevence rizikových pacientů apeluje na praktické lékaře, aby aplikovali bamlanivimab. Česká republika patří v Evropské unii mezi země, které nejvíce bojují s obezitou. Podle odborných studií trpí v ČR nadváhou více než polovina populace. Postiženo je přes 20 procent dětské populace. Podle Martiny Vašákové tento zásadní problém vynesla na povrch právě koronavirová pandemie. Zejména v souvislosti s šířením tzv. britské mutace a s proočkovaností nejstarších občanů se do nemocnic ve vážném stavu dostávají stále mladší lidé. A jejich společným jmenovatelem je nadváha.

Britští oborníci ze dvou univerzit a statistického ústavu zjistili, že skoro třetina lidí, která byla hospitalizovaná kvůli covidu-19, se do čtyř měsíců od propuštění do domácího léčení vrací zpět do nemocnice. Mají čeští lékaři stejné zkušenosti? „Nejčastěji to jsou dlouhotrvající nebo rozvíjející se plicní postižení,“ popsala pro Radiožurnál přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.

Jen stěží uvěřitelný je příběh 15letého chlapce, který se 4. prosince loňského roku zřítil z 19. patra budovy v pražských Hájích. Padal zhruba z 60metrové výšky, vážně se zranil a jeho šance na život byly mizivé. Přesto ale přežil, měsíc po pádu se již dokázal omezeně pohybovat i plynule komunikovat a přesně po 70 dnech ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) ho lékaři propustili domů bez vážnějších následků. „Člověk tomu skoro až nevěří,“ řekl Blesku jeho ošetřující lékař Martin Prchlík.