Diabetes
mellitus je charakterizován hyperglykémií vyplývající z neschopnosti
organismu využít glukózu k tvorbě energie. Dlouhodobé komplikace diabetu
postihují oči, ledviny, nervy a velké cévy srdce, mozku a končetin. Vývoj
těchto komplikací zpomaluje dlouhodobá regulace glykémie těsně nad hranici
normálu. Jednotlivé stanovení glykémie na lačno ukazuje bezprostřední stav
pacienta (hodiny), ne však skutečný stav dlouhodobé regulace. Dlouhodobá
kompenzace diabetu může být sledována stanovením glykovaného hemoglobinu
(HbA1c). Hodnotu glykovaného hemoglobinu je také možno použít v rámci
screeningu poruch glukózové homeostázy, zejména ve vztahu k prediabetu.
Kombinace stanovení glykemie nalačno (případně s 2hodinovým oGTT) a
glykovaného hemoglobinu vede ke zvýšení citlivosti diagnózy diabetu.
Procentuální podíl látkové koncentrace HbA1c
na celkovém hemoglobinu je úměrný průměrné glykémii (za posledních 8 až 12
týdnů) a době setrvání erytrocytů v cirkulaci a je považován za rutinní a nejvíce efektivní nástroj
sledování průběhu DM. Představuje nejlepší způsob kontroly koncentrací glukózy
u diabetiků, neboť je považován za její vážený dlouhodobý průměr.
Rozhodovací meze:
Diagnóza diabetu:
HbA1c [mmol/mol] |
interpretace |
< 38 |
diabetes nepřítomen |
38 až 48 |
hraniční hodnoty |
> 48 |
diagnóza diabetu |
Sledování stavu diabetu:
HbA1c [mmol/mol] |
interpretace |
20 až 42 |
referenční interval (dospělí, negravidní) |
43 až 53 |
kompenzovaný diabetes (dospělí, negravidní) |
> 53 |
dekompenzovaný diabetes+ signál ke změně terapie a režimu) |
> 59 |
kompenzovaný DM v dětském věku |
Poznámka:
Výhodou stanovení
glykovaného hemoglobinu HbA1 se srovnání s glykémií nalačno je že není
nutné lačnění pacienta, odběr lze provést kdykoliv bez přípravné doby,
preanalytické podmínky jsou při stanovení HbA1c mnohem jednodušší než u
stanovení glukózy a biologická variabilita HbA1c je významně příznivější než u
hodnot glykémie nalačno.
Nevýhodou
stanovení HbA1c je výskyt interferencí. Výsledek měření může být ovlivněn u
pacientů se zdravotními stavy, které mění životnost červených krvinek (ztráta krve, transfuze, závažný nedostatek
železa, hemolytická anemie, hemoglobinopatie a thalasémie), u pacientů se
zhoubnými nádory nebo závažnou chronickou chorobou jater nebo ledvin.
Vzorky pacientů s hemolytickou anémií budou vykazovat nižší hodnoty glykovaného
hemoglobinu, a to v důsledku zkrácené životnosti erytrocytů.
Vzorky od pacientů s polycytémií
nebo po splenektomii mohou
vykazovat vyšší hodnoty glykovaného hemoglobinu v důsledku poněkud delší
životnosti erytrocytů. Ve vzácných
případech homozygotních forem SS a CC není přítomen HbA a tudíž nelze stanovit
hladiny HbA1c. U pacientů s monoklonální gamapatií může
monoklonální protein (paraprotein) individuálně způsobovat analytickou
interferenci, vedoucí ke klinicky neodpovídajícím výsledkům (snížení i zvýšení
hodnot HbA1c).
Stanovení HbA1c
nelze použít u novorozenců a kojenců. V perinatálním období
je hemoglobin složen z 80 % z
fetálního hemoglobinu (HbF) a z 20 % z hemoglobinu dospělých (HbA1). K
výměně fetálního hemoglobinu za hemoglobin dospělých dochází kolem 1 roku věku.
Vyšetřuje: rutinní
laboratoř OKB
Dostupnost výsledku: denně (pracovní dny)
Materiál: plná
krev nesrážlivá, zkumavka s fialovým uzávěrem (EDTA)!
odebrat plnou zkumavku – 2
ml
venózní krve!
Interference: HbF do 10 %, karbamylovaný Hb do
3,5 % neinterferuje. Nebyly
zaznamenány signifikantní interference u ikterických vzorků do hodnoty 712 µmol/l
bilirubinu a u lipemického
séra (Intralipid) do hodnoty 60 g/l. Neinterferuje glukóza do 111
mmol/l, revmatoidní faktor do 750 klU/l a celková bílkovina do 210 g/l.
Stabilita: při teplotě 2 – 8
°C 7 dní
Metoda stanovení: ionexová vysokotlaká kapalinová chromatografie (HPLC)
Žádanka: základní
žádanka rutinní
Kód číselníku VZP: 81 449 (208 bodů); není agregováno do „lůžkodne“.