Retroperitoneální lymfadenektomie

Retroperitoneální lymfadenektomie je chirurgický výkon, při kterém se odstraňuje lymfatická tkán (mízní uzliny a cévy) z oblasti retroperitonea. Je to prostor mezi břišní dutinou, páteří a svaly zad. Celý prostor retroperitonea vyplňuje řídké vazivo a tuková tkáň. V retroperitoneu jsou uloženy ledviny a nadledviny, močovody, slinivka břišní, částečně tenké a tlusté střevo, velké cévy (břišní aorta – srdečnice a dolní dutá žíla), retroperitoneální lymfatické (mízní) uzliny a nervy prostoru za dutinou břišní.

Indikací k provedení retroperitoneální lymfadenektomie je zvětšení uzlin retroperitonea, nejčastěji při nádorech varlat. Uzliny mohou obsahovat nádorové buňky a být zdrojem recidivy - opětovného vzplanutí - nádorového onemocnění. Odstraněním uzlin je možné jí předejít. Retroperitoneální lymfadenektomie je součástí složité mezioborové léčby onkologických onemocnění.

Schématické znázornění a rozdělení mízních uzlin retroperitonea.

 

Ke zhodnocení stavu mízních uzlin se používají rentgenové zobrazovací metodiky – CT vyšetření, PET/CT vyšetření resp. magnetická rezonance (MR).

Obrázky PET/CT s postižením retroperitoneálních uzlin.


Hospitalizace a operace

Operační výkon je realizován za hospitalizace na našem urologickém oddělení. Délka hospitalizace je individuální, je závislá na rozsahu uzlinového postižení, zdravotním stavu operovaného, rozsahu a typu retroperitoneální lymfadenektomie. K plánovanému výkonu se nastupuje 1-2 dny před operací z důvodu nutnosti předoperační přípravy – hlavně přípravy střeva, které musí být k operaci kompletně vyprázdněno.

Typy retroperitoneální lymfadenektomie

Dle rozsahu Dle časování Dle přístupu Dle vztahu
k nervovým pletením
Klasická bilaterální Primární Otevřená Nervy nešetřící
Unilaterální
(modifikovaná,
selektivní)
Sekundární
(salvage)
Laparoskopická,
robotická
Nervy šetřící

 

Výkon se provádí na operačním sále v celkové anestézii řízené anesteziologem. Na našem pracovišti se nejčastěji volí přístup otevřený (řezem přes břišní stěnu v rozsahu od hrudního koše ke kosti stydké) nebo laparoskopický (naplnění dutiny břišní plynem a založení pracovních vstupů – portů – přes které je pod kontrolou kamery realizován samotný výkon). Při operaci (bez ohledu na přístup) se operatér dostává přes dutinu břišní, po odsunutí střevních kliček do retroperitonea. Zde jsou vyhledány nádorem změněné lymfatické uzliny, ty jsou uvolněny od okolních struktur – velkých cév, střeva, ledviny, močovodu, svalů – odstraněny z těla pryč a odeslány na histologické vyšetření. Poté je do operované oblasti uložen drén (plastiková trubička odvádějící přebytečnou tekutinu - krev, mízu, tkáňový mok – z místa odstraněných uzlin). Drén se po několika dnech odstraní.

Rozsah klasické oboustranné retroperitoneální lymfadenektomie.

 

Rozsah modifikované pravostranné
retroperitoneální lymfadenektomie.

Rozsah modifikované levostranné
retroperitoneální lymfadenektomie.

Po výkonu je pacient hospitalizován na monitorovaném lůžku jednotky intenzivní péče (JIP) našeho oddělení po nezbytně nutnou dobu, většinou 1-2 dny. Bezprostředně po operaci je nutné sledovat životní funkce (krevní tlak, srdeční tep a dýchání) a rovněž bilanci tekutin. Odeznívání anestézie může byt provázené nevolností a zvracením. Může dojít k přechodné zástavě pohybu trávicího traktu. Proto je do obnovení funkce zažívacího traktu omezován příjem potravy. Pacientovi jsou podávány léky dle ordinace lékaře a klinického stavu. Stehy z rány se odstraňují 10. -14. pooperační den, dle průběhu rekonvalescence.


Možné časté komplikace a rizika

Obecné – komplikace spojené s anestézií. Záněty hlubokých žil mohou nastat po každém operačním výkonu. Pokud se krevní sraženina uvolní a žilním řečištěm se dostane do plicních žil, dochází k tzv. plicní embolizaci, která může být smrtelná. Tomuto stavu se snažíme předejít podáním léků, které tvorbu těchto sraženin minimalizují. Plicní komplikace se objevují častěji u osob s již přítomným onemocněním plic.

Specifické – mezi komplikace vzniklé během operačního zákroku patří zejména poranění nitrobřišních orgánů (střev), ledvin a hlavních cév, často spojená s větší krevní ztrátou. Tato poranění se řeší individuálně, v případě poranění cév zásobujících ledvinu je v některých případech nevyhnutelné odstranění ledviny. Mezi časné pooperační komplikace patří krvácení a infekce. Všechny komplikace jsou řešeny individuálně s přihlédnutím k  celkovému stavu pacienta a závažnosti komplikujícího faktoru. Pozdní komplikace představují špatné hojení rány, infekce v ráně, kýla v jizvě, lymfokéla (nahromadění lymfy – mízy v retroperitoneu), poruchy ejakulace (suchá ejakulace/ zpětná ejakulace) a bolesti v ráně.


Po prouštění z nemocnice

Po propuštění z nemocnice se doporučuje šetřící režim bez zvýšené fyzické zátěže. Výkon si vyžaduje delší pooperační rekonvalescenci. Výsledky histologie jsou obvykle k dispozici do 2 týdnů. Objeví-li se po propuštění z nemocnice teploty, bolesti, zvracení, poruchy spojené s odchodem stolice nebo problémy s operační ránou, vyhledejte ihned kontrolu lékařem.

 
 
 
Pro poskytování služeb a analýzu návštěvnosti používáme soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více o cookies.