Radikální cystektomie a derivace moči

Odstranění močového měchýře otevřenou operací se provádí u pacientů, u kterých byl diagnostikován pokročilý nádor močového měchýře (konkrétně takový, který prorůstá do svaloviny měchýře a zároveň se dosud nerozšířil na jiná místa v těle – nemá metastázy). Jen ve zcela výjimečných případech se měchýř odstraňuje z jiného důvodu. Jde o jednu z největších operací v oboru urologie, která by se měla provádět v zařízeních s dostatečnými zkušenostmi a zázemím, a to jak z hlediska operačních sálů, tak i následné pooperační péče (ARO, JIP). Tyto podmínky naše pracoviště naplňuje.

Výkon se vede v celkovém znecitlivění (narkóze) řezem v dolní polovině břicha. Při operaci je nutné uvolnit měchýř od okolních tkání a cév, které jej zásobují krví. Oddělí se močovody (které odvádějí moč z ledvin do měchýře) a celý měchýř se odstraní. U mužů vyjmeme zároveň prostatu a semenné váčky, u žen je součástí operace odstranění vaječníků, dělohy a části pochvy. Dále je nutné vyřešit odvod moči z těla pacienta (tzv. derivací moči).

Nejčastějším a nejjistějším způsobem (tzn. s nejmenším množstvím možných komplikací) je tzv. ureteroileostomie. Operatér vybere vhodný úsek tenkého střeva (tzv. ilea), který na dvou místech přeruší. Konce obou močovodů potom našije na jeden konec střevního úseku, vyjmutého z trávicího traktu, zatímco druhý konec střeva vyvede ven na břišní stěně v pravé dolní části břicha. Úsek střeva tedy slouží jako prodlužovací potrubí mezi močovody a kožním vyústěním (stomií). Zbývající část střeva, která zůstala trávicímu ústrojí, se sešije, aby byla zachována jeho celistvost.

Existuje možnost vyhnout se stomii, pokud ze zmíněného úseku tenkého střeva vytvoříme rezervoár tvaru přibližné koule (které se říká neovezika), který uložíme na místo původního měchýře, přišijeme k původní močové trubici a močovody z ledvin našijeme na něj. Situace pak připomíná originální stav močového systému, kdy byl měchýř na svém místě. Tento operační zákrok je technicky náročnější, zatížený větším množstvím potenciálních komplikací a není zdaleka vhodný pro všechny pacienty. Nelze říci, že neovezika je lepší než ureteroileostomie. Dle výzkumů kvality života s oběma způsoby derivace moči vykazují obě skupiny pacientů stejnou spokojenost se zvolenou variantou operace.


Po operaci jsou nemocní monitorováni na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a následně přeloženi na jednotku intenzivní péče urologického oddělení. Postupně, se zlepšováním stavu, se odstraňují drény, sondy a jiné vývody a pacient začíná pít a jíst. Časná dechová a pohybová rehabilitace urychluje návrat normálních tělesných funkcí a rekonvalescenci po zákroku.

Mezi nejčastější komplikace, které se mohou přihodit v průběhu operace a bezprostředně po ní, patří krvácení, poranění okolních orgánů (střeva, zejména konečníku, dále cévních a nervových struktur), infekční příhody a komplikované hojení rány. Vždy trvá určitý čas, než střeva obnoví svoji funkci; u některých pacientů až několik dní. Výjimečně je nutná opakovaná operace k odstranění příčiny poruchy střevní pasáže. Únik moči nebo střevního obsahu z napojených struktur v břiše je naštěstí vzácnou, ale závažnou komplikací, která se dle aktuálního stavu pacienta řeší vyčkáváním, anebo operačně.

V déledobějším horizontu může dojít k zajizvení a zúžení stomie, vzniku kýly okolo stomie, překyselení vnitřního prostředí organismu, zhoršení funkcí ledvin a k infekcím zbývajícího močového ústrojí. Řešení těchto pozdních komplikací závisí na jejich vážnosti a celkovém stavu pacienta v daném okamžiku.

Který typ operace je nejvýhodnější pro Vás, doporučí lékař po zvážení všech individuálních okolností. Znalost výše uvedených základních faktů Vám umožní se na konečném rozhodnutí kvalifikovaně podílet.

 
 
 
Pro poskytování služeb a analýzu návštěvnosti používáme soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více o cookies.