Sezónní poradna

• Jak pomoci pylovému alergikovi v pylové sezoně?

Režimová opatření: v noci nespat pod otevřeným oknem a větrat přes druhou místnost, v domácím prostředí možno použít čističku vzduchu a event. nasadit do oken protipylové sítě. Omezit větší fyzické aktivity venku, nosit brýle .jako první bariéru záchytu pylových zrn, po návratu domů opláchnout obličej, event. umýt vlasy, převléci se do domácího oděvu. V případě, že se jedná o kombinovanou alergii na pyly a roztoče, je vhodné si opatřit protiroztočové povlaky, event. matrace. Praní povlaků se doporučuje nejméně při teplotě 60°C. Je-li člověk alergický na roztoče, neměl by chovat domácí zvířata. V případě, že režimová opatření jsou neúčinná, je nutno vyhledat specialistu - alergologa , který nasadí příslušnou protialergickou léčbu.

• Dotazy týkající se alergie na hmyz

Bodnutí hmyzem vyvolává lokální kožní reakci - svědivý pupen, zarudnutí kůže v okolí, svědění. Pupen malé velikosti, mizící během několika hodin je projevem přirozené reakce na hmyzí jed. Závisí na místě bodnutí, nebezpečná je oblast obličeje, úst, rtů a jazyka - v tomto případě hrozí výraznější otok, možnost dušení - je nutno vyhledat lékařskou péči co nejdříve!!! Místní alergická reakce je většího rozsahu: bolestivý rudý otok, který se šíří do okolí a trvá i několik dní. Celková alergická reakce je vždy nejzávažnější - může být různé intenzity. Projevuje se brzy po bodnutí, resp. během 15 min. Soubor příznaků: kopřivka, otoky kůže a sliznic, zvracení, průjem, rýma, ztížené dýchání až. Dušnost, poruchy vědomí. Těžká lokální reakce a celková reakce je spojena s rizikem opakované a závažnější reakce v případě dalšího hmyzího bodnutí. Je vhodné preventivně používat repelenty odpuzující hmyz. Při alergické reakce je indikováno včas podat celkově působící antihistaminika (Dithiaden či Zodac...), lokálně např. Fenistil gel, studené obklady. V případě prodělání těžké alergické reakce musí být pacient vybaven tzv. POHOTOVOSTNÍM BALÍČKEM, tzn. léky, které mu předepíše alergolog. Reakce na bodnutí včelou, vosou, či čmelákem nebo sršněm je co do projevů prakticky totožná. Intenzita alergické reakce závisí na stupni alergie dotyčného pacienta.

• Léčba reakce na oslunění

V případě projevů solární dermatitidy je vhodné preventivně se vyhýbat intenzivnímu slunečnímu záření době maximální sluneční aktivity (poledne), používat brýle a ochranné krémy s vysokým faktorem: např. Daylong forte, Microsun. Léčba: chladivé obklady, studená sprcha, lokálně aplikovat Panthenol. Pít dostatečné množství tekutin, při bolestech hlavy používat např. Paralen či Ibalgin, při postižení spojivek - oční kapky- borová voda. Kůži je nutno opakovaně promazávat zvláčňujícími krémy. Při projevech svědění možno nasadit celkově antihistaminika, např. Zodac, Zyrtec, Xyzal apod.

• Dotazy týkající se astmatu a alergie

1) Je astma (alergie) dědičné(á)?
Náchylnost k alergickým onemocněním je skutečně částečně genetický vázaná, čili dědičná. K vývoji onemocnění u jedince ale přispívají nemalou měrou vlivy prostředí, jako je styk s alergeny, infekce, které podněcují „alergický“ typ imunitní odpovědi, pasivní a aktivní kouření, stress.

2) Jak se astma projevuje?
Astma se typicky projevuje záchvaty klidové dušnosti většinou spojenými s poslechovým vjemem pískotů. Podkladem obtíží a zvukových fenomenů je zúžení průdušek způsobené stažením jejich hladkých svalů a otokem sliznice. Záchvat může být spuštěn různými podněty jako jsou alergeny, infekce, chlad, stress, některé léky. Někdy jsou ale projevy astmatu méně typické, kupříkladu pouze suchý kašel, nebo námahou dušnost.

3) Jak se léčí a dá se vyléčit?
Mezi základní principy léčby astmatu patří léčba neinfekčního „alergického“ zánětu dýchacích cest, který je podkladem astmatu a pak léčba symptomů, čili bezprostřední léčba akutních příznaků (záchvatů dušnosti). Mezi základní protizánětlivé léky u astmatu patří inhalační kortikoidy, méně často je nutné použit celkově působící kortikoidy, či jinou protizánětlovou léčbu (antileukotrieny, léčbu protilátkami proti alergickým protilátkám). K úlevě akutních příznaků jsou používána tzv. beta-mimetika, která akutně a krátkodobě průdušky roztahují. Dlouhodobě působící beta-mimetika někdy používáme v kombinaci s inalačními kortikoidy k dosažení lepší dlouhodobé kontroly astmatu.

4) Jak se projevuje alergie nejčastěji?
Nejčastějšími projevy alergie je alergická rýma, která je obvykle způsobena pyly. Méně často se jedná o kožní projevy alergií, astma a tzv. potravinové alergie. Zřídka se setkáme s celkovou vážnou reakcí na alergen, tzv. anafylaktickým šokem, který je asi nejčastější u hmyzího jedu a některých potravin (ořechy, mořské plody).

5) Je možné získat alergii i v dospělosti? Čím je to způsobeno?
Ano, alergii je možné získat v jakémkoli věku. Je to dáno stejným mechanismem jako u mladších jedinců, genetickou dispozicí a působením zevním faktorů- alergeny a infekce.

6) Na co bývají lidé nejčastěji alergičtí?
Řada lidí má sezónní pylovou alergii s alergií na pyly stromů nebo trav, další častou alergií je celoroční alergie s přecitlivělostí na všudypřítomné roztoče, či na srst a tělesné tekutiny domácích mazlíčků. Méně časté jsou potravinové alergie a kontaktní kožní alergie.

7) Kdo je astmatem/alergií více ohrožen? Děti? Muži? Ženy?
Alergie je častější u dětí než u dospělých. Dle dotazníků má příznaky alergie podstatně více jedinců než je hlášeno lékaři. Podle periodicky opakovaného šetření prevalence alergií vzrostl počet alergických dětí mezi roky 1996 a 2006 ze 17 % v roce 1996 na 32% v roce 2006. Nejčastějším onemocněním je alergická rýma pylová a atopický ekzém; obě tyto alergie činí přes polovinu všech diagnostikovaných alergických onemocnění. V roce 2006 bylo lékařem diagnostikováno astma u 8% dětí, což představuje nárůst o polovinu ve srovnání s rokem 1996. U dětí je o něco častější výskyt astmatu u chlapců, jinak závislost alergických nemocní na pohlaví není jednoznačně prokázána.

8) Existuje profese, která je riziková, tzn., zda lze v rámci nějaké pracovní činnosti astmatem onemocnět, či alergii získat?
Všechny profese, kde přichází člověk do styku s látkami, které jsou potenciální alergeny, jsou rizikové pro rozvoj alergie u geneticky disponovaného jedince. Časté jsou profesionální alergie u pracovníků v zemědělství , u mlynářů, pekařů, či ve výrobě a zpracování ostatních zemědělských produktů. Alergii se ale nemusí vyhnout ani pracovníci ve strojírenství , kde může vzniknout kožní alergie na kovy, či emulze, dále pak v textilním průmyslu, kdy je alergie vyvolatelná jak vlákny, tak barvivy.

9) Dá se astmatu či alergii předcházet? Je možná v lehčích případech nějaká domácí léčba nebo patří astma/alergie vždy do rukou lékaře?
Neovlivníme genetickou dispozici k alergii, manifestaci můžeme ovlivnit tím, že snížíme expozici alergenům. V případě pylů je to velmi obtížné, můžeme po expozici pyly z obličeje či vlasů umýt, či v době kvetení stromů a trav nevětrat, pokud je sucho a ve vzduchu je vysoká koncentrace pylů. Koncentraci domácí ch alergenů (roztoči) můžeme snižovat častým vytiráním a otíráním povrchů, častým praním ložního prádla a snížením teploty v ložnici, odstraněním látkových a čalouněných povrchů a koberců. V případě alergie na domácí mazlíčky je pak samozřejmě nejlepší zvíře z domova odstranit. Samozřejmě platí, že by lidé neměli kouřit, neboť kouření může ovlivňovat jak dispozici k alergiím, tak i průběh hlavně astmatu
Samotná diagnóza alergie a nastavení léčby by měly být v rukou odborníka. Astma by si pacient vůbec sám diagnostikovat ani léčit neměl.

10) Dá se říci, že může být astma v některých případech dokonce smrtelné?
V současné době, kdy lze i těžké formy astmatu úspěšně léčit, je úmrtnost na astma minimální. Bohužel ale i dnes dochází k úmrtím na těžké astma. Nicméně většinou jde podceněnní stavu či o zanedbání léčby ze strany pacienta nebo o špatně nastavenou léčbu lékařem.

• Co je to Lymská borelióza

1) Kde a jak se člověk může nakazit?
Lymeská borelioza je onemocnění, jehož projevy byly v literatuře popisovány již koncem 19. století, původce však byl odhalen až v 80. letech minulého století. Onemocnění způsobuje bakterie šroubovitého tvaru nazvaná Borrelia burgdorferi, která má několik poddruhů. Přenašečem borelií je u nás klíště obecné, a to všechna jeho vývojová stadia. Promořenost klíšťat je u nás v průměru kolem 10%, v některých oblastech i 3x větší. Otázkou zůstává možnost přenosu jinými členovci než klíšťaty.

2) Co je zdrojem nákazy?
Zdrojem nákazy bývají obvykle hlodavci, na kterých klíště sálo a na nichž se tím infikovalo.

3) Jak se nemoc projevuje a jak může člověka ohrozit?
Klinické projevy nemoci lze rozdělit do 3 stádií, jejichž závažnost může kolísat od velmi lehkých průběhů s tendencí k spontánní úzdravě až po závažné projevy vedoucí k trvalým následkům.
Typickým projevem 1. stadia je zarudnutí kůže zvané erythema migrans, které se objevuje v místě přisátí klíštěte, je kruhovitého tvaru s poloměrem nejméně 5 cm, často mnohem větší, v niveau kůže, většinou s centrálním výbledem. Tento kožní projev nesvědí ani nebolí, a pokud je na zádech nebo ve vlasech, pacient o něm ani nemusí vědět. Další projevy 1. stadia jsou netypické, mohou se objevit i u mnoha jiných nemocí. 2. stadium se v našich podmínkách může projevit častěji příznaky ze strany centrálního nervstva jako zánět mozkových blan, obrna lícního nervu apod. zatímco v Americe bývá častější postižení srdce ve formě poruch srdečního rytmu. Ke druhému stadiu lze zařadit postižení kloubů, oční projevy a další. 2. stadium nastupuje v řádu týdnů a měsíců po nákaze. 3. stadium nastupuje po více měsících až letech a bývá postižena kůže, klouby a nervová soustava a je charakterizováno chronickým postižením těchto orgánů. Zde se již nejedná o přímé působení bakterie, ale o vyvolání imunitní reakce v těle.

4) Co způsobuje a proč je borelioza nebezpečná?
Projevy nemoci jsou popsány výše. Udává se však, že jen minimum lidí, kteří se nakazili Lymeskou boreliozou, (do 5%) onemocní. Nebezpečí vyplývá z možnosti skrytého nebo necharakteristického průběhu prvních stadií onemocnění, kdy nemoc není včas léčena a může vést nepoznána až k těžkým příznakům, často trvalým. Druhým extrémem, který je neméně nebezpečný, je opakované vyšetřování a léčení antibiotiky často zbytečně, které může vést ke vzniku rezistence na antibiotika, k poklesu imunity takto léčených osob a v neposlední řadě také k tomu, že pacient se na svoji nemoc zcela upne, téměř nic jiného neřeší a stává se tak obětí své, třeba ani nepotvrzené nemoci.

5) Jak probíhá léčba a jak dlouho trvá?
Očkování proti tomuto onemocnění zatím pro člověka nebylo vyvinuto. Léčíme antibiotiky, v případě postižení centrálního nervstva takovými, které pronikají do mozkomíšního moku. U kloubních forem se přidávají léky tlumící bolest, otoky, apod. Léčba antibiotiky musí být v odpovídající dávce a po odpovídající dobu. O zahájení léčby by měl rozhodnout odborník, který dokáže správně posoudit klinický projev nemoci v prvním stadiu a komplexně zhodnotit klinické projevy v korelaci s laboratorními testy ve stadiu dalším.

• Infekční nemoci hrozí i v zimě

Infekční nemoci hrozí i v zimě „I teď je velmi snadné nakazit se všemi chorobami přenosnými kapénkovou infekcí a vzduchem, stačí jet hromadnou dopravou. Dotykem infikovaného předmětu, třeba madla, se i v zimě můžeme nakazit například žloutenkou,“ vysvětluje MUDr. Stanislava Šimková, primářka Infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Zpravidla léčí infekční onemocnění obvodní praktik, jak se pacient ocitne u vás na klinice?
Jsme akutní obor, kam jsou nemocní posíláni pro zhoršení stavu, vysoké horečky, různé komplikace, nebo s podezřením na infekční chorobu, u které je nařízena povinná izolace pacienta k zabránění jejího dalšího šíření. Na lůžkové infekční oddělení jsou pacienti nejčastěji odesíláni praktickým lékařem, někdy Záchrannou službou a často také přicházejí sami, bez doporučení.

Se kterými infekčními onemocněními se zde, čili u dospělých pacientů, setkáváte nejčastěji a na co si při příjmu stěžují?
Nejčastěji přicházejí s průjmovým onemocněním, těžkou anginou s komplikacemi, virovými hepatitidami a neuroinfekcemi. Projevy infekčních chorob jsou samozřejmě různé a velmi mnohotvárné – horečka, bolesti hlavy, břicha, kloubů a svalů, zvracení, už zmíněné průjmy, vyrážky, zvětšené uzliny nebo například žloutenka.

Kromě jiných se v poměrně hojně objevil i svrab nebo třeba růže. Přibývá v poslední době infekčních onemocnění, nebo se to zdá, protože máme jejich výskyt lépe zmapovaný?
Nezdá se, že by infekčních chorob nějak zásadně přibývalo. Existují sezónní infekce, například. klíšťová meningoencefalitida, jejíž výskyt je vázán na období aktivity klíšťat. Některých nemocí ubývá díky očkování, naproti tomu se objevují některé nové nemoci, které v minulosti buď nebyly, nebo nebyl znám jejich původce, a proto se nepovažovaly za infekční. Možná ale přibývá pacientů – lidé nejsou zvyklí vyčkat dalšího průběhu choroby, chtějí být co nejdříve zdraví, proto často přicházejí do nemocnice již po několika málo hodinách od začátku nemoci. Tehdy ještě ani nejsou vyvinuty typické příznaky charakteristické pro tu kterou nemoc.

Podle informací Státního zdravotnického ústavu se u nás v letošním roce ale objevily i choroby - musím dodat, že v minimálním počtu, ale objevily - jako břišní tyfus, paratyfus A, legionelóza, horečka dengue a podobně. Kde jsou zdroje těchto infekcí?
Tyto nemoci jsou vesměs importované z rizikových zemí buď cestovateli, nebo imigranty. To, že jich přibývá, souvisí se stoupajícím cestovním ruchem a zvyšováním počtu turistů hlavně do „rizikové“ oblasti tropů a subtropů. Například břišní tyfus, v minulosti i u nás časté onemocnění, se díky činnosti hygienické služby již nevyskytoval. V současné době se objevují pouze importované případy.

Máme se jich bát, mohou se tu rozšířit?
Některé ano, některé ne. Záleží na způsobu přenosu té které nemoci. Zmiňovaný břišní tyfus, pokud by nebyl správně léčen a nemocný nebyl izolován na infekčním lůžku, je velmi nakažlivý a nebezpeční jsou nedoléčení pacienti, takzvaní bacilonosiči. Ti bývají nebezpeční pro své okolí i po celý život. Naproti tomu horečka dengue se u nás rozšířit nemůže, neboť v našem klimatickém pásmu nežijí druhy komára, které ji přenášejí.

Existuje vůbec nějaká rada, jak žádnou infekční chorobu nedostat?
Vždy záleží na způsobu přenosu. Některé choroby se přenášejí kapénkovou nákazou, jiné pitím závadné vody nebo infikovanou potravou. Některé nemoci mají přenašeče - vektory: komáry, klíšťata a další hmyz. Další možnost přenosu je kousnutím zvířete. Řada chorob se přenáší. pohlavním stykem. Obecná rada, jak se chránit před infekčními nemocemi, je tedy těžká. Stále platí nutnost dodržování hygienických norem, vyvarování se konzumace jídla z „podezřelých“ zdrojů, syrového masa. Důležité je používání repelentů v teplých obdobích roku a v neposlední řadě očkování proti těm chorobám, proti nimž očkování existuje, nejlépe po konzultaci s praktickým lékařem nebo lékařem očkovacího centra.

Slyšela jsem, že k nákaze může dojít například i v tramvaji nebo v autobuse, a to velice snadno. Je to pouze šíření „poplašné zprávy“, nebo se to stává často?
V hromadné dopravě je velmi snadné nakazit se všemi chorobami, které se přenášejí kapénkovou infekcí a vzduchem. Jsou to hlavně záněty dýchacích cest, virózy, chřipky, infekční mononukleóza, neštovice, příušnice a další. Také je však možnost nakazit se dotykem infikovaného předmětu, madla a podobně, například žloutenkou. Prevence proti tomuto způsobu nákazy je mytí rukou, nebo jejich ošetření dezinfekčním prostředkem ve formě gelu po vystoupení z vozidla. Ochrana před kapénkovou nákazou je hůř proveditelná. Pokud nechceme nosit v období viróz a chřipek obličejovou roušku, chráníme se aspoň kapesníkem před ústy a nosem.

Jaké bývají nejčastější komplikace infekčních onemocnění?
To nelze říci úplně obecně. Je nutné odlišit různé formy jedné nemoci, kdy patogen může postihovat různé orgány a soustavy, potom hovoříme například o formě plicní, uzlinové, mozkové a další, a komplikace nemoci, kdy pozdě, nebo nedostatečně léčené onemocnění, ale také u oslabeného pacienta, nemoc přejde do závažnějšího stadia. Příkladem může být salmonelou způsobené průjmové onemocnění, které se komplikuje salmonelovou sepsí. To znamená, že se bacil, způsobující onemocnění, dostal do krevního oběhu a vyvolal celkovou otravu organizmu.

Bojujete při léčbě infekčních chorob vždy jen s konkrétním patogenem?
Ne. Léčba infekčních chorob je komplexní. Zahrnuje symptomatickou léčbu, kdy léčíme příznaky nemoci - horečku, bolest hlavy, a léčbu kauzální, kdy působíme na vyvolávající patogen – antibiotiky, antivirotiky a podobně. Důležitý je také léčebný režim, který by měl pacient dodržovat. Sem patří dieta, klid na lůžku, rehabilitace a další. U některých infekčních chorob je ze zákona nařízena izolace nemocného na infekčním oddělení.

V zimě jezdí lidé rádi za teplem do tropických zemí. Setkáváte se v této souvislosti s nimi často jako s pacienty?
Z tropických oblastí si cestovatelé častěji než „cizokrajnou“ nemoc přivážejí chorobu běžnou i v našich podmínkách- zápal plic, zánět ledvin apod. Stoupá však i počet importovaných nemocí u nás se nevyskytujících, zvláště u lidí, kteří podcenili doporučená očkování, nebo nebrali antimalarickou profylaxi v malarické oblasti.

Může se „importovaná“ choroba projevit až po příjezdu domů?
Infekční nemoci mají různě dlouhou inkubační dobu, což je období od nákazy do propuknutí nemoci. Proto se často objeví až po návratu cestovatele domů. Pro lékaře je proto důležitý údaj o navštívené oblasti, délce a charakteru pobytu, stravování a další údaje, které napomáhají při stanovení diagnozy.

Nechávají se takoví ti „dálkoví“ cestovatelé skutečně zodpovědně před odjezdem očkovat, nebo spíš spoléhají na náhodu, na to, že právě je nic potkat prostě nemůže?
Těžko lze odhadnout, jaké procento cestovatelů do rizikových oblastí přistupuje zodpovědně k prevenci infekčních chorob a navštíví před plánovanou cestou očkovací centrum. Ale i zde vídáme občas klienta, který se sice nechá naočkovat, ale odmítá antimalarickou profylaxi s tím, že zná řadu lidí, kteří v rizikové zemi byli, nic neužívali - a neonemocněli. Neuvědomují si ale, že právě oni mohou být právě ten jeden ze sta, který onemocní a třeba i na malárii zemře. Stále jde o chorobu, na kterou umírá celosvětově nejvíce lidí.

Jak se dozvědět, která očkování jsou nutná pro konkrétní destinace?
Hodně informací lze získat na internetu. Mnohem lepší je ale navštívit některé očkovací centrum, kde se každý dozví nejnovější epidemiologické údaje o oblasti a dostane řadu dalších rad. Přihlíží se nejen k zemi a oblastem, kde bude cestovat, roční době, věku cestovatele, prodělaným chorobám, eventuálním předchozím očkováním. Důležité pro radu odborníka je kde a jak se bude cestovatel stravovat, kde bude bydlet, jaké aktivity hodlá provozovat. Rady, které obdrží, se netýkají jen očkování a antimalarické profylaxe, ale též doporučení, jak upravit vodu, vybavení lékárničky, vhodných repelentů, jak minimalizovat nebezpečí nákazy dalšími cizokrajnými chorobami, proti nimž očkování neexistuje a další důležité informace.

Vraťme se zpět i infekcím „tuzemským“. Po propuštění z nemocnice většina pacientů odchází do domácího ošetření. Na co by pak doma neměli zapomínat?
Každý propouštěný pacient je znovu podrobně seznámen se svým zdravotním stavem, nemocí, kterou prodělal, a dalším postupem léčby a rekonvalescence v domácím prostředí. Dozví se, jaký režim má dodržovat, jakou držet dietu a jaký to má význam. V neposlední řadě se také dozví termín eventuální kontroly na infekční ambulanci. Podle stavu a závažnosti nemoci je mu za hospitalizace vystavena Dočasná pracovní neschopnost a je seznámen s její odhadovanou délkou. Pokud musí ještě užívat léky, například antibiotika, je mu podrobně vysvětleno, v jakých dávkách a intervalech je má brát. Důležité je také vědět, že po propuštění z lůžka již pacienti většinou nejsou nakažliví, spíše by se měli vyhýbat kontaktům s větším počtem lidí proto, aby chránili sebe před novou nákazou, neboť jejich imunita bývá oslabená.

Zavádějí se v současné době do klinické praxe nějaké zajímavé novinky? Jsou na obzoru nějaké další?
Vývoj v medicíně jde rychle dopředu a stále se objevují nové léky, vyšetřovací a léčebné metody a k prevenci nemocí nové očkovací látky. Zde je možné zmínit probíhající výzkum k vývoji vakcíny proti viru HIV, malárii, lymské borrelioze, před registrací na trh je vakcína proti horečce dengue. Objevují se nová antivirotika, hlavně proti viru HIV, chronickým hepatitidám a podobně.

Vaše povolání se zdá laikovi velmi nebezpečné, bráníte se nějak přenosu infekcí od pacientů?
Zaměstnanci na infekčních pracovištích jsou povinně očkováni proti hepatitidě B, někdy meningokokům a měli by se nechat každoročně naočkovat proti chřipce. V období zvýšeného výskytu virových infekcí dýchacích cest, hlavně chřipky, jsou vybaveni obličejovými rouškami. Mají povinnost správně si mýt ruce a dodržovat hygienicko-epidemiologický režim pracoviště. Tím chrání nejen sebe, ale i svoje pacienty. Ve skladech infekčních oddělení jsou pomůcky k ochraně před vysoce rizikovými nákazami, které by se na takovýchto pracovištích mohly objevit.

• Klouby a lyžování

Sportovci před každým výkonem protáhnou tělo, zahřejí svaly, uvolní klouby a potom podávají výkony. Ostatní populace tak nejedná. Hned z auta nebo autobusu na svah, jezdit co nejvíce a nejdéle a potom příjde údiv. Bolí je celé tělo, přesně vědí, kde je jaký sval, úpony svalů pálí jako kamínka, s klouby nelze pro bolest hnout. A to mají štěstí, že si nic nevykloubili nebo nezlomili.

Jak tomu předejít, a co když se to i přes naší snahu stane?
Organismus, podobně jako auto, je třeba před výkonem zahřát. Stačí pár kondičních cviků, abychom cítili, že nám proudí krev v žilách. U lyžování se soustředíme hlavně na dolní končetiny. Rozpohybujeme kyčelní, kolenní i hlezenné klouby všemi směry. Každý z nás si na pár pohybů ze školy vzpomene. Protažení a cílené zahřátí svalů provádíme pomalu, citlivě. Protahujeme v souladu s dýcháním. Při nádechu se napětí ve svalu zvýší, proto zůstaneme v klidu. Teprve při výdechu se snižuje svalové napětí a můžeme protahovat. Zase jen o pár cm, v krajní poloze jen o mm, a můžeme prodýchat v této krajní poloze, kde již nastupuje bolest. Tah můžeme cítit, ale nikdy nesmíme protahovat přes bolest. Pokud již dojde k tomu, že jsme po celém dni na lyžích celí bolaví, poskytneme si první pomoc. Především doplníme tekutiny! To je důležité, abychom „propláchli organismus“. Všechny únavné látky musí pryč. Namožené svaly můžeme lehce promasírovat, dopřát jim např. zapařovací obklad a potom lehce protáhnout. Pokud dojde až k bolesti šlach, potom nám hrozí, že si moc nezalyžujeme. Tato bolest vyžaduje léčbu klidem a šetrným pohybem. V akutní fázi je třeba vyřadit šlachu zcela z provozu. To znamená znehybnit obvazem nebo ortézou. Potom jsou dobrodruzi, kteří s ortézou jezdí po svazích. Lze to jen tehdy, pokud nejde o čerstvou bolest. Ortéza slouží jen jako opora kloubu nebo šetří svaly a šlachy tím, že nedovolí krajní pohyby v kloubu. Jde vlastně o prevenci zhoršení stavu bolavého místa. Můžeme si pomoci i farmaceutickými výrobky. V lékárně nám poradí, který gel na kterou bolest použít. Výběr je veliký a opravdu jde o prostředky účinné.

Můžeme si shrnout naše poznatky. Pokud jde o namožené svaly, stačí naše osobní péče a nezkazíme si pobyt na horách. Bolest odezní a můžeme pokračovat ve sportování. U bolestivých šlach možná na horách dolyžujeme, ale musíme situaci řešit po návratu. Navštívit lékaře a doléčit do úplného zdraví. To je důležité, protože bolesti šlach se rády opakují a v chronickém stavu jsou naším společníkem již nastálo. Pokud dojde ke kloubním bolestem, se kterými dokončíme pobyt na horách, neváhejte s návštěvou lékaře po návratu. Jen odborník zjistí stav Vašich kloubů a doporučí případnou léčbu. Nezapomeňte ale, že důležitá je prevence!!!

• Jak se vyhnout letním infekcím

1) Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak se nejlépe bránit proti klíšťatům? A když už se na mě klíště přisaje, jak nejlépe ránu ošetřit? Jak poznám, že bylo klíště infikované? Díky moc předem za odpovědi, Milena
Dobrý den, proti přisátí klíštěte se bráníme používáním repelentů a vyhýbáním se místům, kde se klíšťata nejvíc vyskytují - vzrostlá tráva, keře, okraje listnatých lesů apod. Klíště je nutné zabít postříkáním dezinfekcí a vytočit ho. Že bylo infikované sama nepoznáte, je možné si nechat udělat jeho vyšetření na choroby, které může přenášet, ale praktický význam to nemá. Preventivně se lidé, pokud bylo klíště nakaženo, neléčí.

2) Dobrý den, mívám často v létě zánět spojivek. Může to být způsobeno nějakou infekcí? Nebo to může být způsobeno sluncem a vodou na koupalištích? Děkuji za odpověď, Petra
Dobrý den, v létě je proti jiným obdobím roku více činitelů, které dráždí oči i kůži lidí. Je větší prašnost, ostré sluneční záření, vysoké teploty, větší koncentrace různých pylů a v neposlední řadě koupání ve vodách ne zcela čistých. U citlivějších osob nebo u alergiků může dojít k zánětu spojivek nebo kožním projevům. Měla byste si na alergologii nechat vyloučit alergii na některou z těchto látek.

3) Dobrý den, nevím, jestli je to otázka přímo na Vás, ale snad mi poradíte. Minulý rok jsem byla kousnuta ovádem, a měla jsem z toho nepříjemný bolestivý otok, který mi vydržel cca měsíc. Jak mám příště takovéto kousnutí ošetřit? Díky Luba
Dobrý den, otok po bodnutí hmyzem může být alergického nebo zánětlivého původu. Každý hmyz totiž zanese do ranky, kterou způsobí, cizorodou bílkovinu, na kterou organismus reaguje drobnou nebo větší alergickou reakcí. Navíc se do ranky může dostat patogenní mikrob, ať už přenesený hmyzem nebo následně zanesený škrábáním postiženého svědícího místa. Pokud tudíž je otok velký, bolestivý a trvá delší dobu, je vhodné vyhledat lékaře. Určitou prevencí by bylo potřít místo po bodnutí hmyzem dezinfekcí, eventuálně protialergickým gelem.

4) Dobrý den paní doktorko. Chtěla bych vás požádat o radu, jak se nejlépe bránit proti plísni z koupaliště?
Dobrý den, na koupaliště i do společných bazénů, saun, akvaparků a podobných zařízení, je vhodné nosit gumové sandály, které si zujeme těsně před vstupem do vody. Po příchodu domů se doporučuje namazat chodidla krémem nebo roztokem proti plísni.

5) V létě se koupu u nás na chatě v rybníku, je možné, že mi voda z rybníku může způsobovat zánět v uchu? Často v létě trpím výtok z ucha, nebolí to. Na podzim to přechází. Díky Mirka>
Dobrý den, pokud jste vypozorovala, že po koupání v rybníku míváte opakovaně tyto potíže, je to možné. Snažte se nepotápět a chránit si při koupání zvukovody např. vatou apod.

6) Dobrý den, loni v létě jsem často trpěla průjmy. Chtěl bych se zeptat, mohlo to být způsobeno zmrzlinou? Hrozí v létě nějaká nákaza ze zmrzliny?
Dobrý den, letní průjmy nemusí být způsobeny jenom zmrzlinou. V teplém období roku je obecně vyšší kontaminace potravin bakteriemi, které nemusí být patogenní, ale jejich konzumací může dojít k porušení rovnováhy ve střevě s následkem vzniku lehčího průjmu. Léčba spočívá v užívání probiotik a mírné dietě. Zmrzlinou se lidé většinou nenakazí infekčním průjmem, k tomu docházelo dříve, kdy se do zmrzliny přidávala syrová vejce.

7) Přeji hezký den, poslední roky trpím často v létě na angíny. V zimě nic, přijde to vždy až v létě. Nevíte prosím, čím by to mohlo být způsobeno? Děkuji moc, Lucie
Dobrý den, v létě obecně bývá častější výskyt angín než v zimních měsících. Pravděpodobně je to způsobeno většími změnami teplot – pitím studených nápojů v horku, klimatizací apod. Právě na to byste si měla dávat pozor a zkusit si ráno a večer preventivně vykloktat ústní dutinu. Pokud už angínou onemocníte, měla byste být včas léčena účinným antibiotikem a nepřecházet toto onemocnění.

8) Dobrý den, jaká je nejlepší prevence proti průjmům v zahraničí? Chystáme se letos s rodinou do Tunisu a slyšela jsem, že se tam nemá mít pitná voda, led ani saláty. Je to pravda? Děkuji mockrát za odpověď. Míla
Dobrý den, je pravda, že cestovatele do jižních zemí, kde je trvalá vysoká teplota vzduchu a většinou ne zcela ideální hygienické podmínky, častěji postihuje tzv. cestovatelský průjem. Je důležité na něj myslet a dodržovat některé zásady, které zčásti zmiňujete. Navíc je třeba dávat pozor na jídlo, zvláště na tržištích, ovoce konzumovat pouze to, které lze oloupat nebo důkladně omýt balenou vodou, při mytí zubů rovněž používat balenou vodu apod. Před cestou je vhodné zajít do některého z očkovacích center, kde lze mimo doporučená očkování konzultovat i vhodné protiprůjmové léky, které by bylo dobré mít sebou.

9) Dobrý den, často trpím vaginálními infekcemi. Jaká je nejlepší prevence? Do bazénu už skoro nechodím, přesto se v létě občas neubráním a v největších vedrech do bazénu zajdu. Díky za radu, Lenka
Dobrý den, tady je rada složitější, protože vaginální infekce může být způsobená různými vyvolavateli, např. bakteriemi, kvasinkami apod.Jistě by bylo vhodnější koupat se v rodinném bazénu, kde je riziko nákazy minimální. Pokud i tam dochází k dráždění a vzniku infekce, může jít o nesnášenlivost bazénové chemie. Bylo by vhodné konzultovat problém s gynekologem, který na základě vyšetření o jaký původ infekce jde, navrhne další opatření.

10) Paní doktorko, měli bychom v létě užívat ještě nějaké vitamíny a potravinové doplňky pro zvýšení imunity, nebo stačí jíst dostatek ovoce a zeleniny. Bojím se, abych tělo zbytečně nepředávkovávala vitamíny. Moc díky, Nela
Dobrý den, pokud v létě konzumujete dostatečně pestrou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, což je pravděpodobné, není nutné u zdravých osob přidávat vitamíny v tabletách. Imunita lidí rovněž bývá v létě dobrá, pokud nejsou jinak oslabení, např. chronickou nemocí, užívání antibiotik apod.I v zimních měsících je však vhodné poradit se se svým lékařem, který Vás po zdravotní stránce zná, o vhodnosti užívat výše uvedené preparáty.

11)Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak správně dětem ošetřit bodnutí včelou nebo vosou?
Dobrý den, děti obvykle až na výjimky nereagují na bodnutí včelou nebo vosou výraznější alergickou reakcí.Stačí místo potřít dezinfekcí, chránit před rozškrabáním a při velkém svědění chladit studenými obklady nebo použít antialergický gel.

12)Dobrý den paní doktorko, mám půlročního chlapečka. Zajímalo by mě, na co si mám dávat v létě pozor, kde hrozí nákazy, například ve stravě a co dělat při průjmu, popřípadě zvracení? Děkuji mockrát za rady.
Dobrý den, u dětí do jednoho roku by se mělo v létě dbát zvýšené opatrnosti při přípravě stravy. Pokud nejsou kojené, důsledně převařovat vodu při přípravě mléka, ostatní potraviny dobře povařit a dbát zvýšené opatrnosti při jejich uchovávání – rychle zchladit a udržovat v chladu až do podání dítěti.Zásadně nedávat kojencům do 1 roku stravu z veřejných zařízení – stánky, restaurace, cukrárny apod.Dbát také na dostatečnou čistotu hraček, které si dítě může dát do úst. Pokud u takto malých děti dojde k průjmu nebo zvracení, vždy by je měl vyšetřit lékař.Malé děti se totiž velmi rychle dehydratují a komplikace průjmových onemocnění, plynoucí z rozvratu vnitřního prostředí, u nich nastupují rychleji než u dospělých.

13)Dobrý večer, já bych měla dotaz, moje dcera má 3 roky a má napuchlé krční mandle a jsou zarudlé. Dávala jsem jí antibiotika přes 7 dní, ale nic z toho, už nevím, co mám dělat. Žiji v Anglii, můj lékař říká, že to je alergie a že se jí to ztratí samo, ale už to trvá 2 a půl měsíce, dal mi Zyrtec v sirupu, ale to nic nedělá a s tou alergií to nevím jak je, ale na nějakých testech nebyla. Prosím Vás, poraďte mi, teď jí dávám šalvěj, neboť tu nic jiného není.
Dobrý den, nejsem si jistá, zda byla Vaše dcera dostatečně léčena, pokud se obtíže nezlepšily. Ne všechna antibiotika jsou dobře účinná na angínu a také 7 dní léčby angíny antibiotikem podávaným perorálně k doléčení angíny, způsobené bakteriálním patogenem, většinou nestačí. Bylo by dobré, kdyby Váš lékař poslal výtěr z mandlí na mikrobiologické vyšetření a podle výsledku dále postupoval. Toto lze ale říci pouze obecně, těžko se mně dle Vašeho popisu radí, jak postupovat. Musela bych dítě vyšetřit.

14)Dobrý den, můj syn má dva roky. Můžete mi prosím poradit, od kdy s ním můžeme začít chodit na koupaliště? Bojím se, aby něco nechytil z vody, přece jen to asi není zrovna hygienické. Máte nějaká doporučení? Díky moc Petra K.
Dobrý den, samozřejmě by bylo lepší, aby se takto malé dítě nekoupalo ve veřejném koupališti, zvláště pokud v horkých dnech není jistá dobrá kvalita vody. Často se totiž stane, že malé děti vodu při koupání polykají. Pro malé děti stačí domácí nafukovací bazének na zahradě naplněný pitnou vodou, který i když je malý, přinese jim uspokojení a zdravotně je neohrozí.

• První pomoc při tonutí

V rámci první pomoci je třeba postiženého vytáhnout z vody. Rozhodně ale musíme mít na paměti naše zdraví - i skvělý plavec může být ohrožen na životě topícím se... tedy je lépe zachraňovat z loďky, člunu, lehátka... nebo zachraňovat s něčím čeho se tonoucí zachytí! (kolo, vesta, cokoliv co plave a unese to tonoucího) a nás nebude stahovat pod vodu (topící je stresovaný, nedostatečně dýchá... "polyká andělíčky" a zachytí se čehokoli !!!) Jasné pravidlo je že zachraňovat topícího bude člověk co umí plavat. Pokud nemáme loďku nebo člun, tak se přibližujeme k tonoucímu, tak aby nás neviděl a zezadu jej uchopíme za hlavu a hrudník (specifický hmat) nebo jakkoliv by nás neohrožoval a my s ním mohli plavat ke břehu.

Je-li tonoucí v bezvědomí se zachovalou spontánní dechovou aktivitou otáčíme jej do Rautekovy zotavovací polohy a voláme ZZS Je-li tonoucí již v bezvědomí a bez dechové aktivity je třeba s ním začít co nejdříve dýchat - v loďce ale i na hladině po vytažení na břeh se nezdržujeme s vyléváním vody z tonoucího a poskytujeme PP dle pravidel - tonoucí nedýchá → provádíme iniciálních pět vdechů a provádíme masáž hrudníku v poměru 30:2 (stlačení hrudníku:vdechy) a to do příjezdu ZZS nebo do vyčerpání zachránců. Dojde-li k obnovení dechu a pulsu v průběhu resuscitace otáčíme postiženého do Rautekovy polohy a kontrolujeme dechovou aktivitu do příjezdu ZZS. Každý tonoucí musí k lékaři. Prevence - neskákat do vody, kterou neznáme (úrazy), nepřeceňovat své síly!!!, neskákat do vody rozehřátý a uřícený (jít do vody postupně) a pro mladší ročníky nefrajeřit (a když tak se obklopit kamarády kteří ví, jak se poskytuje PP a nejsou zbabělci). Když skáčeme do vody k tonoucímu (z loďky, ze břehu...) vždy tak abychom ho viděli, tedy po nohou a tak aby jsme na něj stále viděli - když budeme skákat po hlavě tak se může v době když ho neuvidíme, protože jsme pod vodou ponořit a my nebudeme vědět kde byl naposled než se nad ním voda zavřela.

• Úpal a úžeh

Navzdory tomu, že chladné květnové dny příliš nevěstily příchod letního počasí, začátek června nás příjemně překvapil. Tropické, vysoké teploty vzduchu mají však i svá úskalí.
Mezi onemocnění, typická pro toto období, patří i poruchy zdraví vyvolané nepřiměřeným působením tepla na lidský organizmus. Z nejznámějších je to úpal (neboli kolaps z horka) a sluneční úžeh. Rozlišení úpalu od úžehu není pro laika jednoduché. Je velmi důležité zeptat se na okolnosti vzniku potíží. Pokud pacienti uvádí pobyt v horkém, vlhkém, nevětraném prostředí a nedostatečný nebo minimální příjem tekutin, jedná se nejspíše o úpal. Mezi manifestní projevy tohoto onemocnění patří zmatenost, závratě, bolest hlavy, zvracení, nevolnost, pocení, přičemž tělesná teplota nemusí být vždy zvýšena.
V rámci první pomoci podáváme - podle stavu vědomí- tekutiny, snižujeme tělesnou teplotu, vhodné jsou i studené zábaly a přesunutí nemocného do chladnější místnosti bez přímého slunečního svitu.
Nejvíce ohroženi jsou starší lidé a obézní nemocní. Onemocnět mohou ale i osoby netrénované, které se při velké fyzické zátěži (za normální teploty okolí) extrémně potí a nedostatečně přijímají tekutiny.
Úžeh je zvláštní forma přehřátí, které vzniká v důsledku nadměrného pobytu na přímém slunci. Častěji postiženi bývají lidé světlovlasí, s malým množstvím kožního pigmentu. Onemocnění se obvykle projevuje zčervenáním pokožky, solárním erytémem (vyrážkou), někdy i popáleninami II. stupně. Celkové příznaky jsou však podobné jako při úpalu.
Co můžeme poradit na závěr? Nejlepší je samozřejmě prevence - předcházení vzniku onemocnění. A až nastanou slunné horké letní dny, pijme více tekutin (nealkoholických), volme vhodné oblečení, přičemž nepodceňujme pokrývku hlavy a zvažujme, vzhledem k našemu zdravotnímu stavu a kondici, všechny volnočasové aktivity. Ochrana před škodlivým UV-zářením je samozřejmostí (brýle, krémy s ochrannými faktory).

• Žloutenka

1. Jak dlouho vydrží očkování proti hepatitidě a kdy začne účinkovat?
Očkovat je možné několika druhy vakcín-proti hepatitidě A, hepatitidě B, nebo kombinovanou vakcínou proti oběma typům infekční žloutenky. Základní očkování proti hepatitidě A jsou 2 dávky v odstupu přibližně 1 roku, proti hepatitidě B a kombinovanou vakcínou proti žloutence A a B jsou 3 dávky v odstupu 1 a 6 měsíců po první dávce. Po tomto základním očkování již není nutné další přeočkování, ochranná hladina protilátek přetrvává dlouhodobě. Protilátky se vytvoří a jsou účinné po první dávce vakcíny proti hepatitidě A asi za 14 dnů, po očkování proti hepatitidě B a kombinovanou vakcínou až po druhé dávce.

2. Jak dlouho trvá léčba žloutenky a po jak dlouhé době je možné začít s plnohodnotným životem?
Délka léčby akutního stadia infekční žloutenky se počítá spíše na týdny a měsíce. Záleží na tom, jak rychle dojde k poklesu hladin zvýšených jaterních parametrů, což je velmi individuální. Průměrně se dá říci, že hospitalizace u akutních stadií trvá asi 2-3 týdny, následná rekonvalescence asi 1-2 měsíce. Dietní omezení by mělo trvat, dokud nedojde k normalizaci jaterních biochemických ukazatelů, stejně tak jako omezení pohybové aktivity.

3. V co může přerůst neléčená hepatitida A, B, C?
Hepatitida A nepřechází do chronického stadia, ale za určitých okolností může v době rekonvalescence dojít tzv. relapsu neboli znovu vzplanutí zánětu. To se projeví opětným zežloutnutím kůže a zvýšením jaterních enzymů. Pacient je v tomto případě znovu hospitalizován.
Virová hepatitida B a C může přejít z akutního stadia do chronického, kdy přetrvává mírné zvýšení jaterních testů, ale hlavně nedojde k eliminaci viru z jater. Virus se dále v játrech množí a poškozuje je. Tento stav, pokud se neléčí, nebo se léčba nezdaří, je dlouhodobý, někdy celoživotní a může vést až k rozvoji jaterní cirhózy neboli tvrdnutí jater se snížením jejich funkce a všemi následky z této situace vyplývajícími.

4. Co je to akutní hepatitida a co chronická?
Akutní hepatitida je stadium onemocnění, při kterém dojde k zánětu jater, ten nastane po určité inkubační době. To je doba od nákazy do rozvoje klinických příznaků onemocnění. Tato doba se u jednotlivých typů hepatitidy liší. Příznaky mohou být vyjádřeny s různou intenzitou od bezpříznakového onemocnění až po těžký, někdy i fatální průběh se silným zežloutnutím kůže, zvětšením jater a sleziny, horečkou, zažívacími potížemi, bolestmi kloubů apod. Toto akutní stadium může u hepatitidy B a C přejít do chronicity. Někdy, a to zvláště u hepatitidy C, se akutní stadium klinicky vůbec neprojeví a na onemocnění se přijde náhodně až ve stadiu chronickém. Chronické stadium může nastat u hepatitidy B a C a znamená přetrvávání viru v játrech. Virus i jeho množství se dá laboratorně zjistit v krvi a jeho přítomnost je rozhodujícím kritériem diagnózy chronické virové hepatitidy. Jaterní enzymy v krvi bývají mírně zvýšeny, ale není to pravidlem a mohou být též v normě. Klinicky může takový pacient být zcela bez příznaků onemocnění a zjištěno může být náhodně, nebo až dojde selhání jater. V tom spočívá nebezpečí této skupiny chorob.