Napsali o nás: Rozhovor s Romanem Zachovalem - Je třeba odstraňovat mýty o nemocech (Pražský deník extra)

12.11.2019

O rakovině varlat či prostaty poskytl rozhovor doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a TN pro Pražský deník extra. V rozhovoru hovořil o tolik důležité prevenci, koho se tato onemocnění nejvíce týkají či o léčbě samotné. Doc. Zachoval hovořil také o nedávné kampani „nechsevysetrit“, kterou spustil Nadační fond Muži proti rakovině – parentera největšího celosvětového hnutí za mužské zdraví Movember.

K čemu vlastně slouží kampaň, kterou vaše klinika a nemocnice zahájily?

Kampaň má za cíl upozornit na téma důležitosti prevence. V případě našeho Nadačního fondu Muži proti rakovině - partnera největšího celosvětového hnutí za mužské zdraví Movember, slouží kampaň k upozornění na prevenci rakoviny prostaty a nádorů varlat.

Obecně se předpokládá, že rakovina prostaty a varlat se týká mužů po čtyřicítce?

To je naprosto jinak, tento mýtus je potřeba změnit! U rakoviny prostaty, nejčastějšího zhoubného nádorového onemocnění u mužů, se výskyt začíná objevovat po padesátce a poté dále narůstá. I když u určitého menšího množství mužů, kteří mají genetické dispozice (onemocnění přímých příbuzných v rodině rakovinou prostaty, tj. asi 9 % mužů s rakovinou prostaty), se může toto nádorové onemocnění vyskytovat už po čtyčicítce.

U nádorů varlat je situace zcela odlišná. Zhoubné nádory varlat jsou nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů mezi 20-40 rokem, i když občas se mohou vyskytovat i mimo toto rozmezí.

Co byste poradil rodičům chlapců? Jak často by měly kontrolovat své syny?

Obecně se doporučuje provádět vyšetření varlat i u malých chlapců před pubertou, u kterých se toto onemocnění může také vyskytnout. Přibližně jednou za dva až tři měsíce je dobré pohmatem pečlivě vyšetřit obě varlata.

Jak velká je dnes šance, že se pacienti s rakovinou varlat nebo prostaty úspěšně vyléčí?

Pokud se onemocnění zachytí včas, je naděje na úplně a dlouhodobé vyléčení vysoká, rozhodně více než 70 %. Právě proto je důležitá prevence - jejíž pomocí provádíme časný záchyt.

Mění se nějak návyky lidí? Je pro ně dnes prevence důležitější než třeba před lety?

Mění, životní sty se bohužel v průměru naší populace nezlepšuje, a to má jistě vliv i vznik různých onemocnění včetně těch nádorových. Právě proto klademe takový důraz na prevenci.

Jste rodák z Jihlavy, od studií žijete v Praze. Už se cítíte Pražákem a co na hlavním městě máte nejraději?

Mám rád obě města, respektive regiony. V Praze žiji už pomalu dvojnásobek toho co na Vysočině, cítím se tady doma, mám tady rodinu i zázemí. Praha dává mnoho možností na profesní rozvoj i osobní zájmy, to je bezvadné. Ale bere si za to svoji daň: velké vytížení, nedostatek času, stres a mnoho dalšího se všemi svými důsledky. Jihlava a kraj Vysočina je moje srdcová záležitost z mládí, lidi jsou zde k sobě často blíž a skromnější. Vysočina je také drsný kraj, je zde tvrdá zima, v minulosti se zde urodily jen brambory a len - lidé jsou zde stále v určitých aspektech vychovaní v drsnějších podmínkách než v Praze, a to je z hlediska zdravotního, fyzického i mentálního stavu společnosti dobře.

Zdroj: Pražský deník extra
Datum vydání: 11. 11. 2019

Vaše TN

 

Pro poskytování služeb a analýzu návštěvnosti používáme soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více o cookies.