Napsali o nás: Rozhovor s prof. Vašákovou o nemoci covid-19 z pohledu uznávané pneumoložky z TN (parlamentnilisty.cz)

Profesorka Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a TN, konstatuje, že smutným důsledkem našeho boje s covidem jsou zejména zanedbané zhoubné nádory v důsledku strachu lidí a jarního lockdownu, kdy lékaři mohou už jen konstatovat, že jde o pokročilou rakovinu plic, diagnostikovali ji, ale nemocný umírá a už mu lze nabídnout jen paliativní péči, protože došlo ke zpoždění několika měsíců. Předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti věří, že budeme s covidem nějak žít, že nezdevastujeme celou společnost a nepropadneme tomu, že svět už nebude nikdy takový, co býval. 

Přestože se o covidu-19 ve veřejném prostoru hodně mluví a píše, málo se zmiňuje, jaké může mít toto onemocnění vliv na zdraví člověka. Ví se už přesně, co všechno může v lidském organismu poškodit?

Covid-19 jako všechna virová onemocnění je vlastně multisystémové onemocnění. To znamená, že má sice jako nejčastější cílový orgán dýchací cesty a plíce, protože je to respirační infekce, ale může poškodit řadu dalších orgánů a systémů. Z těch nejzávažnějších je to asi srdeční sval, kdy ho vzácně může poškodit tak, že to může imitovat infarkt a srdce může selhat. Může být ohrožen nebo postižen nervový systém člověka, a to včetně nervů periferních i centrálních, kdy to způsobuje změny chování i vnímání člověka, poruchy vědomí, a to je samozřejmě velmi závažné. Také může dojít k poruše srážení krve a zánětům drobných cév, kdy z ucpání těch cév sraženinami může dojít k opravdu masívní embolii, když se sraženina utrhne, nebo k nedokrevnosti končetiny z toho, jak tam stagnuje krev a stagnuje okysličení. A to jsem nezmínila vliv na imunitní systém, kdy u některých případů dochází tím virem k takovému potlačení imunity, k takovému poklesu lymfocytů, že mohou přerůst v další druhotné infekce bakteriální plísňové, které mohou být příčinou závažného stavu nebo přímo smrti dotyčného. Vliv toho viru na člověka je tedy velmi výrazný.

Co je zatím známo o dopadu této choroby na pacienty s chronickými nemocemi plic?

Je to různé mezi jednotlivými plicními chronickými onemocněními, určitě to nelze podcenit. Samozřejmě pacienti, co mají závažné plicní postižení, mohou mít těžký průběh covid-19. Nejvýrazněji to vidíme pouze u pacientů s CHOPN, s chronickou obstrukční plicní nemocí, zejména u těch, kteří mají pokročilou nemoc, to znamená, že mají poškozené dýchací cesty a poškozenou plicní tkáň, většinou v důsledku kouření, a mají omezené funkce. Ti mívají průběh covidu těžší. Platí to i u pacientů s intersticiálními procesy nebo jednoduše řečeno s plicní fibrózou. My jsme zatím naštěstí u těchto pacientů závažné průběhy covid-19 nepozorovali, respektive jsme nepřijímali žádného z těchto pacientů ani v té jarní tzv. vlně ani teď v podzimní, kteří by byli zhoršení v důsledku covid-19. Naopak u některých pacientů proběhl covid-19 ambulantně bez větších komplikací.

Vy jste se nedávno veřejně vyjádřila, že u části vyléčených zřejmě covid-19 zanechává na plicích stopy. Zaujalo mě slovo „zřejmě“. Zatím to není prokázané?

To slovo „zřejmě“ jsem použila proto, že nevíme, jak dlouho tam ty změny přetrvávají. Jde totiž o ještě příliš krátkou dobu u sledovaných nemocných. Něco víme od čínských kolegů, kteří už publikovali soubory nemocných, že covid zanechává změny v plicní tkáni, a to ve smyslu zmnožení vaziva, jizev nebo přetrvávání zánětlivých infiltrátů po nejasně dlouhou dobu. A úplně nevíme, jak se budou ti nemocní vyvíjet v čase. V době, kdy pouštíme pacienty z hospitalizace, protože jsou už zlepšení, nepotřebují kyslík a jejich zápal plic způsobený covidem se hojí, mají třeba změny, které se potom ještě dlouhou dobu vyvíjejí. U některých téměř mizí nebo zmizí, ale u některých zanechají stopy, které těm pacientům třeba ještě dlouhodobě vadí. A to, jak se to bude vyvíjet, zdali to bude ústit do obrazu nějakého chronického onemocnění nebo zda u většiny pacientů zcela vymizí, teprve uvidíme.

Za jak závažné onemocnění covid-19 vy osobně považujete a co říkáte často používanému srovnání s „chřipečkou“?

Nepatřím ani k těm, kteří záměrně zveličují hrozbu covidu, ale ani to nebagatelizuji. Samozřejmě vždyť léčíme pacienty, kteří mají postižení plic, co vyžaduje hospitalizaci. Je poctivé říci, že 80 procent lidí nemá prakticky žádné příznaky onemocnění, když se nakazí. 20 procent z nakažených má příznaky, které jsou podobné jinému virovému onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Pouze 5 procent těch lidí, kteří se nakazí, mají takové postižení plic, které je nutí k hospitalizaci. To je potenciálně může ohrozit na životě, pokud se postižení plic vyvine do rozsáhlého, kdy budou potřebovat vysokoprůtokový kyslík, umělou plicní ventilaci, případně mimotělní oběh. Ale je to jenom malá část z těch, kteří se s infekcí covid-19 potkají. Takže si nejsem jista, kam na škále covid-19 umístit. Možná to bude podobné stran závažnosti s některými chřipkami, které prodělaly antigenní drift, viz španělská chřipka a podobně, které měly také poměrně vysokou mortalitu. Asi bych tomu neříkala „chřipečka“, na druhou stranu pokud mi nějaká nemoc vyvolá příznaky pouze u pětiny lidí a z ní jenom malá část onemocní závažně, tak to asi také není taková hrozba, abychom se toho museli všichni velmi výrazně bát. Takže něco mezi tím.

VÍCE v rozhovoru na parlamentnilisty.cz

Zdroj: parlamentnilisty.cz
Datum vydání: 9. 10. 2020
Autor: Jiří Hroník 

Vaše TN