Napsali o nás: Rozhovor s dětských chirurgem MUDr. Pešlem o úrazech u malých dětí (G.cz)

Na 17. října připadá Světový den úrazů. Připomíná se každoročně od roku1992, kdy jej vyhlásila Organizace spojených národů. Cílem bylo na úrazy upozornit a připomenout také nutnost jejich prevence. Jedním z těch, pro které jsou úrazy, a to konkrétně dětské, dennodenním chlebem je doc. MUDr. Tomáš Pešl, Ph.D., přednosta Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a TN v Praze. Byť se nám může nyní zdát, že jediným zdravotním problémem současnosti je nákaza novým typem koronaviru, rozhodně tomu tak není. Úrazy patří stále k velkým problémům, dost často bohužel končí fatálně. Podívejme se na pár čísel. Statistiky udávají, že ve světě ročně přijde o život "jen" kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání cca 2,3 miliony mužů a žen. Velkým problémem jsou stále také úrazy dětí. Ročně na celém světě přijde o život kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání cca 2,3 miliony mužů a žen. 

Další kategorií jsou dětské úrazy, které v Česku stále patří mezi nejčastější příčinu úmrtí dětí a mladých dospělých. Statistické údaje, zveřejněné na webu Hygienické stanice hl. m. Prahy mluví jasně. V Česku na následky úrazu zemřelo celkem 136 dětí ve věku 0-19 let a v chirurgických ambulancích bylo ošetřeno celkem 329 417 úrazů dětí ve věku 0-14 let a 230 941 úrazů ve věku 15-19 let (tato dostupná konkrétní data jsou z roku 2015 a čísla se příliš nemění, proto jsme je pro názornost použili).To rozhodně nejsou malá čísla.

Děti, které rodiče nutí k vegetariánství nebo veganství, jsou k úrazům náchylnější, říká lékař Tomáš Pešl.

Životní styl a úrazovost

Dnes je Světový den úrazů. Sledujete nějaký vývoj, pane přednosto, co se typů dětských úrazů týká? Má na ně vliv například i jiný životní styl? Neustále se říká, že děti se méně hýbou, mají nadváhu.
Máte pravdu. Životní styl se na dětské úrazovosti podílí velmi významně. V současné době na našem pracovišti vídáme tři typy dětských pacientů. Jedni jsou výrazně fixováni na sedavý životní styl u počítačů, knih anebo televize s vyšší konzumací různých pochutin. U těchto dětí vídáme klasická dětská poranění, jako je poranění předloktí a loktů, nebo v oblasti kolene a hlezenního kloubu, ale jsou komplikována objemnější tělesnou proporcí dětí; konzervativní léčba většinou selhává a musíme přistupovat k léčbě operační. Druhá kategorie jsou děti „normální“, tedy s běžnou aktivitou a i tady se setkáváme většinou s klasickými dětskými úrazy, ale protože děti mívají normální fyziognomii, pak i léčba probíhá „standardně“. No a ta třetí kategorie, to jsou děti, které inklinují k adrenalinovým sportům a u nich se setkáváme s úrazy vzniklými vysokou energií a tomu i odpovídá vyšší stupeň poškození poraněných oblastí. U této kategorie jsou poranění komplikovanější a i léčba pak vyžaduje větší úsilí jak ze strany léčebného týmu, tak i pacientů a jejich rodičů.

Jsou některé děti ke zraněním náchylnější a proč? Teď nemám na mysli to, že některé jsou třeba méně obratné, ale spíš například z pohledu výživy.
Tady je odpověď trochu komplikovanější. Existují určitá onemocnění, která k vyšší úrazovosti vedou, například „vrozená vyšší lomivost kostí“. Onemocnění, jako byla rachitida jsou už vysloveně raritní. Občas se setkáváme s dětmi, které rodiče nutí do alternativní výživy vegetariánské, výjimečně i veganské. Tyto děti mají pak skelet křehčí a náchylnější na úraz. Zachytili jsme i malé dítě s výraznou poruchou výživy ve smyslu rachitidy, tedy křivice, kdy rodiče dítěti „v dobré víře“ podávali veganskou stravu a zabraňovali slunění. Výsledkem byla výraznější lomivost kostí, ale i jejich komplikovanější léčba a hojení. Úpravou celkového režimu, na který rodiče rychle přistoupili, se stav brzy normalizoval, ale následky si dítě ponese celý život. To jsou ale skutečně spíše raritní případy.

Mrazí nás z neorganizovaných aktivit

Které dětské úrazy jsou v současnosti nejčastější?
Tak nejčastější jsou ta běžná dětská poranění, tedy především poranění skeletu a z tak zvaných orgánových poranění jde o lehčí poranění mozku, tedy otřesy mozku. Vy se ale asi ptáte na to, jestli se nějaká poranění v současné době nevyskytují častěji, nebo jestli nějaká aktivita nevede k větší úrazovosti. V tomto případě je třeba se zmínit o tak zvaném street parkouru. Toho se účastní jak zkušení, šikovní, tak i začátečníci a nešikovní. No a výsledek si umíte představit. Dále jsou to stále populární pojízdná prkénka, která jsou také jistými dodavateli poraněných pacientů. Také jsou čím dál tím častější poranění pádem z koně. Nejtěžší poranění jsou ale stále ta z dopravních nehod, ať už jde o poraněné chodce, tak i spolujezdce.

Covid ovlivnil i naši kliniku

Žijeme v době, kterou nyní ovládá onemocnění Covid 19. Dotýká se tento fakt i vaší kliniky? Museli jste například omezovat zdravotní péči?
Covid 19 samozřejmě činnost naší kliniky ovlivnil a ovlivňuje zásadně. Ne tím, že bychom byli zavaleni pacienty s Covid, ale musíme se řídit určitými hygienickými standardy a nařízeními, které chod pracoviště zásadně ovlivňují na všech úrovních péče. Zdravotníci jsou ale zvyklí se přizpůsobovat různým hygienickým režimům podle potřeby, a tak se to všechno daří zvládat. Že je to ale náročné na psychiku jak naší, tak i pacientů, je jistě pravda. K omezení péče došlo jen na jaře, ale o akutní pacienty a ty, jejichž stav péči vyžadoval jsme se mohli postarat v jakékoliv době. Jen ta různá opatření nám potřebnou péči komplikovala.

VÍCE v rozhovoru na serveru G.cz

Zdroj: G.cz
Datum vydání: 17. 10. 2020
Autor: Jana Mrákotová 

Vaše TN